Pokračování Bridgertonů, Láska na spektru, Náš otec, Ultimátum nebo Web of Make Believe – to jsou moje nedávní objevy na Netflixu.

Kam že se podělo moje předsevzetí udržovat blog naživu, přečíst 123 knih za rok, dodržovat aspoň vlastní výzvu a starat se o Instagram?

Annyeong! Dnešní téma mé vlastní výzvy jsou jazyky, má cesta k nim a to, jak se je učím.

Za uplynulé dva týdny se stalo několik věcí, které mi opět ukázaly, co mě v knihách a knižním průmyslu obecně štve.

Únor a březen letošního roku se v mé čtenářské bublině změnily v sérii společných čtení. Já sama jsem se připojila do čtyř.

Série knih Julie Quinn se nyní vrací na výsluní zájmu, a to především díky seriálu Bridgertonovi, který trhá rekordy na Netflixu.

Jak dlouho vám trvá přemýšlení o odpovědi, když se vás někdo zeptá, který autor je váš nejoblíbenější?

Dáváte si knižní předsevzetí? Já ano, každý rok vyšší a náročnější a už jen čekám, kdy mi celý ten koncept předsevzetí přeteče přes hlavu.

Volné dny, které nabízel přelom roku, jsem využila k doplnění restů, mimo jiné těch filmových a seriálových.

Pokud se váš blog ztrácí v tichu a bez nových témat, zapojte se do blogerské výzvy Knižního banketu. Vyměňujme nápady i odkazy!

Anime, film podle knihy nebo dokument? To jsou filmové tipy Knižního banketu.

Austin Kleon, autor Kraď jako umělec, tvrdí, že vše už bylo vynalezeno, takže kreativita znamená umění dávat známé věci do nového kontextu.

Jsem ujetá na třídění odpadu. Omývám kelímky od jogurtů a ty dvouvrstvé rozebírám, kovová víčka házím do plechovek. A tak.

Mám nejroztomilejšího králíka na světě a říkejte si, co chcete, prostě to tak je. Je to holčička, nemá jméno, pije čaj a žere knihy.

Už mám pár pátků odžito a stihla jsem vyzkoušet značnou řádku činností. U většiny z nich jsem nevydržela a zbylo mi hlavně čtení.

O důležitosti naděje jsem se opět přesvědčila v průběhu uplynulého týdne. Pomohla mi překonat mnohá příkoří, ale hlavně samu sebe.

Dnes to bude o nabíjení. Povzdech nad tím, jak měl v minulosti každý mobil jiný konektor, však nečekejte.

Můžu říct, že mám slabost pro čokoládu, kávu nebo cokoli s japonskou tematikou, ale zjevně se nejedná o ten správný typ slabosti.

Jak moc detailně si představujete prostředí, ve kterém se odehrávají knihy, jež právě čtete? Pomáhají vám mapy a ilustrace v knihách?

Bucket list = soupis cílů, přání a aspirací, kterých chceme dosáhnout za svého života. Kterým směrem se vydám?