Celý týden přemýšlím o tomto tématu blogerské výzvy. Milion korun totiž není v současné době a situaci zas tak moc. Ano, situaci. Kdybych měla milion a nemusela myslet na hypotéku, což je první velká položka, do které by milion zahučel celý a ani zdaleka nestačil na pokrytí všeho, chtěla bych cestovat, ale – jaksi asi chápete, že to teď úplně nepůjde.
Takže pokud si lehce pozměním zadání na "Kdybych vyhrála milion a nesměla ho nacpat do hypotéky", mám tu jeden podnikatelský plán, který je od začátku značně neziskový, na navíc, už je tu zase ta situace. Ano, týká se to knih a knižního průmyslu, který se bude ještě dlouhou dobu z měsíce a půl zavřených knihkupectví vzpamatovávat.
Jistě jste si všimli, že se občas stane, že nakladatelství začne vydávat nějakou překladovou sérii, ale po jedné, dvou knihách to vzdá, ačkoli v zahraniční existují ještě další díly. Čechům pak nezbývá, než si ji dočíst v originále, nebo se podívat u sousedů na Slovensku, kde se občas bratia dočkají i takových knih, které si u nás neškrtnou.
Důvod je jasný: finance. Knihy se neprodávají tak dobře, jak nakladatel předpokládal, a tak se mu nevyplatí platit další peníze za práva a překlad. Buď nezvládl marketing, téma nezaujalo české publikum, nebo se víc knih ukradlo v elektronické variantě, než prodalo a vypůjčilo v knihovnách, takže zkrátka vydavatel nedostal zpátky vynaložené úsilí. O penězích nemluvě.
Jenom v rámci vlastní knihovny vidím tituly Havraní bratrstvo (v češtině jeden díl, slovensky vyšly všechny čtyři díly), Nekromant Johannes Cabal (česky jeden díl v překladu Viktora Janiše, anglicky čtyři díly a doprovodné novely a povídky), nebo PoloSvět (česky tři díly ze čtyř). Další by se určitě našly.
A teď k tomu, za co bych utratila svůj milion, co nesmím vložit do hypotéky.
Můj děsně nevýdělečný podnikatelský záměr spočívá v tom za pomoci čtenářů, fanoušků a dalších nadšenců tyto nedokončené série vyhledávat a zjišťovat zájem o jejich dovydání za pomoci crowd fundingové kampaně, která by zaplatila alespoň část výdajů na vydání (např. samotná práva a překlad). Ten zbytek je jasný: vydat je, a to pokud možno ve stejném designu, jako byly jejich předchozí díly, aby i fanatickým sběračům knihy vedle sebe ladily v knihovnách. Později by se objevily v knihkupectvích, ale předplatitelé by měli zcela samozřejmě přednost.
Druhou věcí, kterou bych se chtěla zabývat, pokud bych už zakládala vlastní vydavatelství (a mám už i vymyšlený název ;-), by byla LGBTQ+ literatura. Ano, mám pár tipů od mých oblíbenců Tana France a Jonathana Van Nesse až k Juno Dawson, autorce contemporary young adult knih o problémové mláděži, která se narodila jako muž, ale dnes je hrdá na své ženství. Moc ji obdivuju a ráda bych její knihy přivedla i do našich končin.
Dvě věci jsou ale jasné: jednak nemám milion nazbyt a jednak dnes, za současné situace, rozjíždět vydavatelství, je opravdu hodně, hodně špatný nápad.
Máte také nějaké tipy na knižní série, které u nás nevyšly celé, nebo knihy, které byste rádi viděli v překladu, ale žádný vydavatel u nás je ještě neobjevil?
Právě čtu:
Tento příspěvek vznikl v rámci blogerské výzvy Na blogu záleží.