Pokusit se najít smysluplné informace o autorce knih Za zavřenými dveřmi a V pasti lží, B. A. Paris, je trochu jako hledat jehlu v kupce sena. Ví se o ní, že pochází z Velké británie, žila ve Francii, publikuje pod pseudonymem a že již brzy navštíví Česko. Přitom prodala přes milion knih jenom v Británii, dostala se na žebříček New York Times bestsellerů a její zatím poslední kniha Behind Closed Doors vyšla letos v březnu.
V českém překladu je aktuální novinkou její druhá kniha, V pasti lží. Její obal zdobí zlaté logo TOP thriller, které značí, že i přes poněkud prvoplánový název a design, jež připomíná typické ženské čtivo, o žádnou romantiku na dlouhé zimní večery nepůjde.
Autorka zavádí své čtenáře do života třicátnice Cass, která si po smrti rodičů dala život konečně dohromady, má krásný dům, milujícího manžela a skvělou práci v nedaleké škole. Jediným šrámem na její idylce se tak zdá strach, aby se u ní nezačala projevovat nemoc, na kterou zemřela její matka – předčasnou demenci. Právě to se jí však začne dít – jednou je to zapomenutá kabelka, jindy schůzka, avšak až do onoho osudného momentu se nejednalo o nic zvláštního.
Cass totiž za bouřlivé noci projíždí kolem odstaveného auta. Když se druhý den rozkřikne, že jeho majitelka byla zavražděna, Cass začnou pronásledovat nejen výčitky svědomí, že oběti nepomohla, ale také něco daleko horšího. Přes prázdniny se tak z energické mladé ženy stává doslova troska, která podle všeho bezhlavě objednává věci z teleshoppingu, zapomíná kódy alarmu a neví, kde zaparkovala auto. Celá situace je o to sugestivnější, že je vyprávěna ich-formou, Cass tak vidíme do hlavy a můžeme sledovat všechny její přešlapy a obavy.
Autorka zápletku vystavěla na jednom z největších strachů, jaké člověk může mít – na obavě, že ztratí sám sebe, že nebude schopen ovládnout vlastní tělo, nebo, jako v tomto případě, paměť. Zejména první část knihy je natolik silná, až jsem samu sebe přistihla, že se bojím pokračovat ve čtení. A i když se neustálé zapomínání a trapasy po chvíli stávají poněkud repetitivními, mají smysl. Rozuzlení totiž přijde záhy.
Hlavním problémem knihy je její název v českém vydání – V pasti lží – a také anotace, ve které se píše „zapomíná… jestli si vzala prášky“. V originále se kniha jmenuje The Breakdown, tedy něco jako porucha, zhroucení. Český název bohužel až příliš evokuje, co se bude dít. Nebýt jeho a oné věty z anotace, snad bych i věřila, že je opravdu chyba na straně vypravěčky. Takto jsem celou dobu očekávala situaci, která později opravdu nastala a která se mírně nesla na vlně deus ex machina.
V pastí lží i přesto zůstává knihou nesmírně poutavou, takovou, kvůli které jsem jednoho večera prostě nešla spát a uprostřed noci po dočtení nemohla usnout. Chování hlavní hrdinky má své mouchy, ani ona není dokonalá, ale je uvěřitelná a rozhodně byste s ní neměnili.
Předpokládám, že se příběh bude spíše líbit ženám. Ale ani muž, který překoná tak trochu holčičí obal, nemusí být zklamán. Jenom si prosím z této knihy neberte příklad, jak někoho napálit. Něco takového, jako nechala žena skrývající se pod jménem B. A. Paris prožít svou hrdinku Cass, bych nepřála ani nepříteli.
Knihu vydává
