Po mně potopa

Aktualizace: bře 5


Stárnoucí knihkupec se jednoho parného odpoledne rozhodl opustit Londýn a zajet za bratrem na pobřeží. Cestou se mu ale porouchá auto, a tak je nucen dojít k nejbližšímu stavení pro pomoc. Když ho skupina neznámých lidí uvítá jako dlouho očekávaného hosta, pro kterého je připraveno místo u stolu, vlastní pokoj a jeho zavazadla, která už dorazila, zdaleka se nejedná o jediné překvapení, které ho na této cestě čeká.


Knihou Po mně potopa (orig. After Me Comes the Flood) se britská autorka Sarah Perry v roce 2014 uvedla na literární scénu a hned její první dílo si získalo pozornost kritiků a vyneslo jí nominace na prestižní britská literární ocenění. V češtině se však Sarah Perry představila až svou druhou knihou, Netvůrou z Essexu, kterou u nás Argo vydalo jako první na jaře 2018.


Obě díla spojuje anglické venkovské prostředí a lehký, poetický jazyk. Tématem jsou si však nanejvýš vzdálená, a tak, pokud se vám líbilo jedno, nemusí to nutně znamenat, že vás zaujme i druhé.


Knihkupec John Cole se seznamuje se členy domácnosti: starší dámou, která bývala herečkou, mladou dívkou a jejím bratrem, nadějnou pianistkou, bývalým knězem a záhadným mužem. První noci využije jejich pohostinnosti, ale druhého dne už nemá to srdce jim vysvětlovat, že zajisté není ten, na koho čekali, a tak se s nimi rozhodne pár dnů zůstat. Při tom, jak doufá, odhalí, co to zde žije za nečekané společenství.


Tato záhada se v knize objasní. Původcem zjištění však není sám John Cole. Autorka životní osudy jednotlivých postav před Johnovým příchodem do domu na venkově velmi ochotně a barvitě popíše. John se tak nemusí namáhat s detektivní prací nebo přílišným vyptáváním.

On sám píše deník, nebo spíš poznámky ze svého pobytu, které jsou směřovány tomu muži, jehož místo na několik dnů zaujal. Kapitoly psané ich formou z Johnova pohledu se tak střídají s kapitolami, ve kterých sledujeme osazenstvo domu z povzdálí. Johnův pohled přitom do jinak poklidného venkovského života přináší jakýsi prvek napětí.


Poklidná je slovo, které je charakteristické pro celou knihu. Vyjma úvodní kapitoly, která se zaobírá Johnovým příjezdem, a malým vzedmutím před koncem, si vyprávění plyne vlastním, celkem nevzrušeným tempem, občas vypluje na povrch nějaké to zjištění, nějaký ten drobný zádrhel, ale jinak prostě pluje dál. Přesto nemám v úmyslu označit knihu za nudnou, spíš kontemplativní. Zaměřuje se více na psychologii jednotlivých postav, i tak ale nechává dost prostoru pro tajemství.


Po Nestvůře z Essexu jsem čekala jinou knihu, přesto nejsem zklamaná. Nadšená však také ne. Kniha dostala jiného překladatele (Rani Tolimat) a také bylo věnováno více péče korekturám. Vysoké množství chyb, které jsem vyčítala Nestvůře, se tak naštěstí v Potopě neprojevilo.


Autorce bude v českém překladu vycházet na jaře 2020 třetí kniha, Melmoth, kterou psala částečně při svém pobytu v Praze. Nezbývá tak jen doufat, že se svým stylem přiblíží více právě Nestvůře než knize Po mně potopa.



Sarah Perry

Po mně potopa

Překlad: Rani Tolimat

Vydal: Argo, 2018

ISBN: 978-80-257-2660-0


#SarahPerry #Argo


0 zobrazení
  • White Facebook Icon

Co se tak upsat do newsletteru?

© 2019–2020 Alena Tománková, Česko. alena@kniznibanket.com Proudly created with Wix.com