Představte si megalomanskou globální firmu, která sdružuje technologie Facebooku, Googlu, Applu a jistě i mnoha dalších. To je Circle. Hi-tech místo, které je rájem pro všechny frikulíny (rozuměj free, cool a in lidičky). A právě sem nastupuje Mae Hollandová, aby mohla řešit problémy uživatelů po celém světě. Na zákaznické podpoře tu totiž začínal každý.
Kniha Kruh sleduje tuto mladou ženu, její seznamování s prostředím korporace, zdravotní komplikace rodičů, bývalého přítele, který se odmítá přizpůsobit modernímu trendu, a také postupnou indoktrinaci do systému Circlu.
Hlavním tématem knihy je bezesporu ztráta soukromí. Mae si od počátku myslí, že si na nový způsob vlastní existence zvyká rychle. V práci je úspěšná, na nováčka má jedno z nejvyšších hodnocení, proto je na sebe hrdá. Postupně však vyplouvají nové a nové potíže: Jak to, že jsi za celý týden neodpověděla na jediný z deseti tisíc vzkazů ve feedu? Jak to, že jsi nepřišla na žádnou party o víkendu? Jak to, že jsi o svém výletu na kajaku nedala na síť jedinou zprávu?
Dave Eggers vykreslil svět, jaký by se možná líbil jistému procentu populace, avšak dotahuje ho do krajnosti. Všichni jsou sledováni, tajemství je lež, všichni vědí všechno a jsou povinni vše sdělovat. Kam taková cesta může vést? Přesně o tom je kniha Kruh.
Kruh na plátně
V příběhu je znát vývoj hlavní hrdinky, která rozhodně není černobílá a vlastně může být mnoha čtenářům či posluchačům dost nesympatická. Pokud jste viděli film, kde Mae ztvárňuje Emma Watson, můžete být zmateni. Dívka samu sebe popisuje jako tmavovlásku a svého přítele Mercera jako velmi zavalitého mladíka. I když jsem film zhlédla až po poslechu audioknihy, pouhé vědomí tohoto faktu mě ovlivnilo a měla jsem potíž představovat si Mae s jinou tváří.
Pokud jste film již viděli a do knihy se vám nechce, vězte, že v knize se dočkáte poněkud odlišného rozuzlení. Film se poměrně dlouho drží knižní předlohy, i když vynechává spoustu obstrukcí, kterým Mae musí čelit, a také jednu veledůležitou informaci prozrazuje podstatně dřív než samotná kniha. Konec (audio)knihy je však ještě záhadnější než ve filmovém zpracování. Možná více pochopitelný, ale o to překvapivější.
Kruh do ucha
Kniha Kruh vyšla poprvé v roce 2013, česky v roce 2015, audioknižního zpracování se dočkala teprve letos. Na jeho tvorbě se podílela Audiotéka společně s vydavatelstvím Bookmedia, což je shodou okolností stejná kombinace, která přivedla na svět audioknihu Opuštěná společnost.
Interpretem se stal Radek Valenta, což je možná trochu překvapivý výběr vzhledem k tomu, že hlavní postavou je dívka (čekala bych spíše vypravěčku). Jeho hlas je příjemný, i když tempo vyprávění je poněkud pomalé, což ovlivňuje i délku celé audioknihy – více než 16 a půl hodiny. Radek Valenta vytváří jen malé rozdíly v barvě hlasu pro jednotlivé postavy, což v některých rozhovorech může vyvolávat příliš malý kontrast.
Znělky mezi kapitolami tvoří jednoduchá klavírní melodie, která příjemně navozuje atmosféru tajemného očekávání, avšak uvítala bych častější dělení, než jen ve velkých celcích. Kratičký jingle při přechodu mezi obrazy uvítají především ti, kteří (stejně jako já) pro pomalost četby využijí funkce zrychleného přehrávání. Právě v tomto případě některé scény prostě splývají dohromady.
Uzavřít či neuzavřít kruh?
Kniha Kruh má velmi silnou nosnou myšlenku. To je věc, kterou jí nikdo nemůže upřít. Možností ztráty soukromí bychom se měli sami zabývat více, zejména pokud používáme všemožné sociální sítě. Její nevýhodou je zdlouhavost, jakou je příběh Mae podán. Rozhodně se nejedná o akční jízdu, spíše kontemplativní záležitost. V audioknize tomuto trendu přispívá i samotné její tempo.
Kruh není kniha ani audiokniha pro netrpělivé čtenáře. Ale právě generace, která přesunula velkou část svého života do online prostředí, by se s ní měla seznámit. Audiokniha je k tomu dobrým prostředkem. Sluchátka do uší, volume up a hurá do víru velkoměsta. Zrychlení o 25 % není na projevu vypravěče ve většině případů na závadu a zkrátí čas poslechu na poněkud snesitelnějších 12 a půl hodiny.
Enter here:
