Anihilace. Fyzikální proces, při kterém dochází k zániku částice a její antičástice při jejich vzájemném setkání (Zdroj: Wikipedia). A nebo také kniha Jeffa VanderMeera, podle níž byl natočen film s Natalií Portman v hlavní roli a nově také audiokniha načtená Pavlou Beretovou.
Kniha Anihilace však nestojí samostatně, je prvním dílem trilogie zvané Jižní Zóna (Southern Reach) podle místa, kde se odehrává. Už samotná zápletka nevypadá rozhodně triviálně: před nějakými třiceti lety se kus pobřeží kdesi na jihu Spojených států změnil v podivnou oblast, do které se dá dostat jen jediným průchodem a ze které jen málokdo vyvázne skutečně živý. Vláda událost maskovala jako ekologickou katastrofu a nechala okolí hlídat armádou. Dovnitř Oblasti X se tak vydávají pouze vycvičené a zhypnotizované expedice vědců, aby celé záhadě přišli na kloub.
V první knize se tak ocitáme přímo v Oblasti X. Vypravěčkou je jedna ze členek dvanácté expedice – bioložka. Jména výpravy nepoužívají, stejně jako moderní techniku, zato si jednotliví členové vedou deníky. Anihilace je právě takovým souborem zápisků jedné ze členek průzkumného týmu. Setkáváme se tak nejen s oblastí, ve které si příroda bere to, co jí po právu náleží, ale také s minulostí bioložky, která se jeví jako velmi důležitá pro pochopení děje. Její manžel se totiž účastnil předchozí expedice a i když se vrátil, chodil jako tělo bez duše a do půl roku zemřel na agresivní formu rakoviny – stejně jako ostatní členové jeho výpravy. Proč se tedy bioložka vydala na tuto sebevražednou misi?
Autor své čtenáře i přes pozvolný začátek a postupné seznamování s prostředím napíná až do konce knihy, kde bioložka znovu připomíná, že toto byl její deník. Atmosféra tajemna mě i přes spíše kontemplativní tempo nutila číst stále dál, chtěla jsem vědět, co se stalo, co bioložka udělala, jestli z celé situace dokázala vyváznout se zdravým rozumem. Po dočtení posledních odstavců jsem prostě potřebovala vědět, co bude dál.
Autor však ve druhém díle, Autoritě, změnil pravidla hry. Tedy vypravěče, způsob, pohled na věc, zkrátka všechno. Díváme se jinýma očima na situaci zvenčí, ich-formu nahradila klasická er-forma, svět beze jmen ustupuje běžným oslovením a dokonce i nátura nového vypravěče se projevuje ve způsobech popisů – zatímco bioložka byla vesměs strohá, lidmi se nezabývala prakticky vůbec a detaily vnášela hlavně do popisu přírodních úkazů, John, který nás provází Autoritou, je popisný někdy až příliš. A tak se dozvíte, jakou měl kdo kravatu, jídlo k obědu či tapety v kanceláři. Některé ze starých známých postav se vracejí, objevuje se však značné množství nových lidí, těch, co mají vysílání expedic do Oblasti X na starosti. A záhad přibývá.
Veřte, není to lehké čtení. Skok, který se mezi knihami odehrává, je drastický. Z vybudovaného napětí se čtenář propadá opět do neznámého prostředí, snad i zoufalství a rozhodně frustrace, a ještě nějakou dobu trvá, než se tempo vyprávění zrychlí a než se znovu objeví onen pocit, že nutně potřebuji vědět, co se s postavami stalo.
Druhý díl má mezi čtenáři nižší hodnocení. Věřím, že tato změna, případně nový styl vyprávění ne každému sedne. Tempo opět není nijak závratné a autor musel napětí znovu vybudovat, ale cliffhanger do třetího dílu je tentokrát více než jasný.
Co myslíte? Vypráví třetí díl, Adaptaci, opět bioložka, nebo pokračuje John? Jeff VanderMeer opět mění pravidla, a tak se setkáváme hned s několika vypravěči, z nichž někteří popisují minulost, jiní současnost, další úplně jinou minulost, a vzniká tak skládanka, na jejímž konci je možná více otázek než odpovědí. Přesto jsou to právě krátké kapitoly a různé úhly pohledu, co mi ve čtení pomáhalo – ono známé „ještě jednu kapitolu“ najednou získalo úplně nový rozměr. Po dočtení série jsem byla ohromená, zmatená a s pocitem, že chci víc, ale už nic dalšího není. Chvíli jsem netušila, co budu dělat. Jak to teda bylo? O čem budu psát recenzi?
Tak například o audioknize. Hlavní text se objeví u Naposlech.cz, nicméně bych ráda zdůraznila, že to byla právě audiokniha, kvůli které jsem se do čtení pustila. Při poslechu mě totiž příběh strašným způsobem nebavil. Pavla Beretová čte pomalu, téměř bez emocí a já tomuto pojetí chtěla přijít na kloub. Přeci není bioložka taková sucharka? Není robot, jak vyplývá z děje, pravděpodobně není ani psychopatka, i když…
Zkrátka jsem potřebovala zjistit, co se s bioložkou dělo dál, abych dokázala posoudit, nakolik interpretace odpovídá dalšímu vývoji této postavy. Vzhledem k velkému množství nezodpovězených otázek musím zkonstatovat, že jednomu z možných vysvětlení odpovídá. Není však jediné správné řešení a také si nemyslím, že by tato žena nutně musela mluvit pomalu. Lidská odtažitost nemá co dělat s intelektem a rychlostí vyjadřování.
Na audioknize se však velmi vydařily znělky, které jsou plné zkreslených elektronických zvuků a vokálů a které jsou stejně bizarní jako hranice Oblasti X samotné. Atmosféra tajemna zaručena.
Při čtení Autority a Adaptace jsem podvědomě hledala hlasy, kterými bych audioknihy obsadila. Měla jsem najednou variantu Mycelia, které bohužel vychází u jiného vydavatelství. I když OneHotBook prý o práva na Anihilaci také žádalo, nakonec je získalo Tympanum.
Trilogie Jižní Zóna rozhodně není pro každého čtenáře. Ani pokud máte rádi sci-fi, nemusí vás tato záležitost chytnout. Pokud však rádi vykročíte z mainstreamu, zajímá vás psychologie postav a snesete tajemno a trochu toho nadpřirozena, líbila se vám třeba Kniha zvláštních nových věcí, Anihilace může být dalším krokem. Bylo to namáhavé čtení, ale vzbudilo ve mně více pocitů, než většina knih, co jsem za život přečetla. Dohromady. Audioknihu zvažte – třeba podle ukázky.
Knihy objednávejte například zde: