Uplynulý víkend jsme se pilně věnovali naší dlouhodobě zanedbávané televizi a také Netflixu a HBO, o kterých už jsem se málem domnívala, že je platím zbytečně (jasně, že ne, přeci se neodstřihnu od Queer Eye). Musím zkonstatovat, že výběr víkendových filmů by více než fenomenální, proto tento příspěvek můžete vzít jako tip na to, na co kouknout, pokud zrovna nebudete mít nic lepšího na práci.
Ready Player One
Zadání znělo jasně: Chci vidět nějaké sci-fi, které jsem ještě neviděl. V tomto ohledu jsem byla ve výhodě. Nejen, že jsem Ready Player One viděla, navíc dokonce na novinářské předpremiéře a film se mi děsivě líbil. Pustit si ho proto po roce a půl znovu pro mě rozhodně nebylo utrpením.
Příběh Wada Wattse, který se ponoří do virtuálního světa Oasis, pochází ze stejnojmenné knihy Ernesta Clina. Mnoha skalním fanouškům na něm vadí, že se změnil nejen obsah filmu, ale i geekovské narážky a popkulturní odkazy, kvůli kterým je kniha považována téměř za bibli jisté části čtenářské populace. Já osobně ale u filmu oceňuji jeho vizuální stránku a provedené změny vnímám jako něco, co bylo nutné udělat v zájmu zachování akčnosti.
Úvod a závěr obou příběhů, toho knižního a filmového, je tak více méně stejný, jen střední část se liší. Místo nadávání na rozdíly však doporučuji vychutnat si film jako úplně nový příběh se spoustou zajímavých nápadů. Navíc jsou v něm nové popkulturní odkazy, které budou bližší mladší generaci, která nepamatuje videohry z 80. a začátku 90. let.
Ke zhlédnutí na HBO GO.
Blade Runner
Toho jsem zase neviděla já – tedy toho původního. Na poněkud novějším jsem myslím byla v kině, některé z odkazů mi však zákonitě nedávaly smysl. Teď jsem sice doplnila mezery, ale zase si nepamatuju ono pokračování. Takže pech.
Sledovat mladého Harrisona Forda v noirovém prostředí bylo o to vtipnější, že se děj filmu odehrává v listopadu roku 2019, takže vlastně sledujeme, jak si tehdejší tvůrci, nebo spíš Philip K. Dick v roce 1968, představoval rok 2019. Moc se netrefil. Hlavně ve filmu pořád prší, zatímco my se potýkáme spíš se suchem.
Také jsem se dozvěděla, že filmu existuje hned několik verzí. Jedná se o různé sestřihy. Ten, který jsem viděla já a který je dostupný na Netflixu, nese označení The Final Cut. Jedná se o verzi, která se nevyhýbá fyzickému násilí, které bylo z jiných sestřihů osekáno, a naopak nezobrazuje závěrečnou happyendovou scénu, takže vlastně nevíme, co se s Deckartem a Rachael stalo.
Celý snímek navíc doplňuje hudba od Vangelise, což byl, milé děti, v 80. a počátkem 90. let velmi oblíbený tvůrce elektronické new age a soundtrackové hudby. Je prý činný dodnes, ale zkrátka už tolik netáhne jako tenkrát.
Spiderman: Paralelní světy
Další z filmů, který jsem zhlédla na novinářské premiéře, navíc má recenze vyšla na FantasyMagu s hodnocením 95 %, jsem nemohla své drahé polovičce nedoporučit.
V této verzi se sice setkáváme s Peterem Parkerem, oním známým mladíkem, ze kterého se po kousnutí radioaktivním pavoukem stal Spiderman, hlavní postavou je ale Miles Morales.
Nejzajímavějším aspektem tohoto filmu je ale jeho vizuální stránka, která kolísá mezi 3D a 2D animací, obsahuje prvky komiksů včetně občasného zjevení rámců a navíc má perfektní soundtrack.
V jednom filmu se setkáváme nejen s několika verzemi Spidermanů, ale také se Spider Gwen, japonskou studentkou, která bojuje s mecha robotem, kterého ovládá radioaktivní pavouk, a Spider Vepřem. Zábava na celé dvě hodiny zaručena, a to nejen pro děti, ale i pro dospělé, kteří si jistě povšimnou množství narážek a odkazů na jiná díla.
Dostupné na HBO včetně českého dabingu.
Zombilénium
Tento francouzský animovaný snímek pravděpodobně bude potřeba představit trochu více než zbývající tři. Neznala jsem ho a mile mě překvapil, proto se teď nestydím jej doporučit.
Zombilénium je zábavní park, ve kterém pracují pouze (ne)mrtvé bytosti: upíři, zombie, kostlivci, vlkodlaci, čarodějnice a další podobná havěť. Hector je inspektor bezpečnosti práce, který se rozhodl tento park nechat uzavřít, a tak upírskému řediteli nezbyde nic jiného, než Hectora proměnit v jednoho ze zaměstnanců parku.
Následuje klasický příběh o objevování vlastních schopností, vzpouře, lásce k přátelům a také dceři, která na otce nezapomene, i když už není tak úplně mezi živými.
Hororová komedie se zajímavými nápady, neskutečně vtipnými místy, dobrým soundtrackem a, stejně jako v případě dalších filmů, mnoha odkazy na jiná populární díla, mezi kterými nechybí Stmívání. S dětmi si ale Zombilénium až tak moc neužijete, jelikož je na HBO dostupné pouze ve francouzském znění s českými titulky.
