Zaklínač je jedním z těch příběhů, které by ve světě evropské fantastiky měl znát každý. Doplnit tuto mezeru ve svém literárním obzoru jsem se rozhodla audioknihou, která na mě už dlouho pomrkávala z katalogu Audiotéky.
Zaklínače Geralta z Rivie nejspíš není třeba představovat, stal se obecně známou postavou také díky počítačové hře – ano, je to takový ten vysoký nerudný chlápek s bílými vlasy a plazíma očima. Děj knihy Krev elfů však začíná scénou v hostinci, kde se obyvatelé světa rozličných ras dohadují o tom, jestli je pravda, že je Geralt po smrti. Ačkoli se jedná o poměrně nudnou záležitost, seznamuje čtenáře či posluchače, který nečetl předchozí povídkové knihy, s koloritem tohoto světa.
Příběh samotný má hodně proměnlivou tendenci. Scény s Geraltem a Ciri jsou velmi zajímavé a zábavné. Ve zbývajících, kterých je asi polovina knihy, probíhají jednání a intriky ostatních postav. Zde jsem se ztrácela a tolik mě nebavily. Pokud bych měla hodnotit sérii jen podle tohoto jediného dílu, byla bych na rozpacích, zda se pouštět do dalších pokračování. Jedna věc se ale Andrzeji Sapkowskému upřít nedá – svět má perfektně promyšlený do nejmenších detailů včetně politické situace, historie a mluvy (ano, narážím na dialekt trpaslíků).
Vybrat si audioknižní zpracování je i není výhoda. V audioknize totiž nelze tak snadno zrychlovat v méně zajímavých scénách. Ty v knize pročítám rychločtením, abych přišla o co nejméně informací, které by mohly být, a pravděpodobně budou, potřebné v dalších dílech. V tomto zpracování je však zrychlovací funkce užitečná při mnohých jiných situacích. Mé poněkud rychlé nátuře totiž pomalý přednes Martina Fingera příliš nevyhovuje.
Jeho barva hlasu a způsob mluvy se k příběhu Geralta z Rivie hodí, rozvážnost, se kterou vypráví, však zejména v intrikánských scénách děj velmi zpomaluje. Nerozumím, proč je jméno hlavní postavy vyslovováno jako "z RiviJÉ", když čeština dává důraz na první slabiku, v tomto případě na předložku. Jinak ale oceňuji čistotu projevu a absenci chyb ve výslovnosti, trpasličí nářečí je ztvárněno brilantně.
Hudebních předělů je málo, jsou krátké, a to je dobře, protože jsou, upřímně, strašné. Tvoří je hudební trylky, které jsou natolik zkresené, že ani nedokážu poznat, jestli se na začátku jednalo o akustické nástroje nebo syntezátor. Vím, že obvykle vyčítám přílišnou délku, ale já tam ty znělky chci! Jinak ale práci režisérky nemůžu nic vytknout. Zvuková stopa je vyvážená, hlasitost nekolísá, přeřeky ani jiné než zmíněné problémy jsem neodhalila.
Obálka tohoto dílu by mě nezaujala, kdybych neviděla návrhy dalších dílů. Nyní začínám litovat, že mám audioknihu z digitální distribuce, protože vystavit si celou sérii vedle sebe by stálo za to.
Audiokniha Krev elfů nepatří ani zdaleka k tomu nejlepšímu, co jsem slyšela, ale téměř jistě se pustím do jejích pokračování. Jednak proto, že i přes nudné scény mě osudy Geralta a Ciri vážně zajímají, a jednak proto, že jsem si další díly v návalu nadšení a akce 1+1 zdarma už koupila
Pokud máte rádi spletité příběhy rozměrů ne nepodobných Hře o trůny a Zaklínače náhodou neznáte, je audiokniha dobrou volbou.
KREV ELFŮ
Sága o Zaklínači #1
Andrzej Sapkowski
Čte: Martin Finger
Vydal: Tympanum, 2015. Délka: 11 hodin 48 minut.
Režie: Alexandra Bauerová