© 2019 by Aya.

Proudly created in 2015

with Wix.com

Czech Republic

    ​Česko

    WEBCOPYWRITING PRO SAMOUKY

    Průvodce moderního marketéra a podnikatele po webovém obsahu

    Pavel Šenkapoun

    Čte: Gustav Bubník

    Vydal: Progres Guru, 2016. Délka: 8 hodin 59 minut.

    Touhu zdokonalit se v psaní textů jsem vzala vážně. Jak jinak si vysvětlit, že se mi ve stejnou dobu dostala do ruky kniha Pavla Šenkapouna v tištěné i audio podobě? Zatímco první putovala zpátky do knihovny, druhá to se mnou táhla několik týdnů. Hlas Gustava Bubníka bych totiž mohla poslouchat do nekonečna.

    Šenkapounova kniha by se klidně mohla jmenovat "Copywriting pro lamy", protože obsahuje do podrobna rozebraná témata, která buď považuju za samozřejmost, nebo už jsem na ně narazila v jiných knihách. Přesto ale pro mě byla přínosná, protože je psaná lehčím, více populárním stylem, neobsahuje nepotřebné kapitoly a pomohla mi uvědomit si, že copywriting je o psaní prodejních textů, nikoli všeho možného na web.

    Audioknižní zpracování má oproti tištěnému jednu silnou devizu – hlas Gustava Bubníka. Má ale také několik nevýhod. Jednak režisér zapomněl vypravěči sdělit, jak se vyslovují některá slova, např. Sklik, LinkedIn nebo Pijoan, jednak jsem měla u poslechu občas až nepříjemný pocit déjà vu. Ten pramenil z toho, že vypravěč četl všechny texty včetně zvýrazněných pasáží, které však jsou v tištěném textu duplicitní. Důležité věci se zkrátka dozvíte dvakrát, abyste si byli opravdu jistí, že jsou důležité. Při poslechu to ale občas vyvolává pocit nejistoty. Je to chyba v knize? Poslouchám to už podruhé? Přeskakuje mi gramofon? Bez možnosti prolistovat tištěnou knihu bych asi byla na rozpacích.

    Mimo úvodní znělku audiokniha neobsahuje žádné zvukové efekty. Je to trochu škoda, odlišení kapitol by alespoň kratičký jingle zasloužilo. Po technické stránce mé uši neodhalily žádnou chybu a další ódu na barvu hlasu Gustava Bubníka pět nehodlám, ale přiznávám, že hlavně kvůli ní jsem ochotná odpustit i ty ostatní chybky. Knihu jsem doposlouchala až do konce, a to i přes to, že poslední hodina obsahuje rejstřík. Ano, "dočetla" jsem i ten.

    Počítám s tím, že si některé části knihy pustím znovu. Přiměla mě totiž přemýšlet o textech, které píšu, o klišé, která používám, o otázkách, jež jsem si v poslední době oblíbila. Je výhodné uvozovat článek tázací větou?

    Sama si nejsem jistá, ale díky knize Pavla Šenkapouna vím, že to nikdo jiný neudělá lépe než já.