© 2019 by Aya.

Proudly created in 2015

with Wix.com

Czech Republic

    ​Česko

    První PevnostCon pohledem pracanta

    26.5.2019

     

    Historicky první PevnostCon je za námi a kdo tam nebyl, jako by nebyl. Oblíbený žánrový časopis v uplynulém roce dospěl ke svému jubilejnímu dvoustému číslu, a tak lze velké setkání fanoušků považovat za další logický krok. Organizátoři připravili opravdu bohatý program – od hudby přes různá vystoupení až k tradičním besedám s autory, redaktory Pevnosti a samozřejmě nesměly chybět stánky s knihami, časopisy a jídlem. A Harry Potter merchem.

     

    Na akci jsem se dostala jako dobrovolník. I když celá událost probíhala v jediný den, v sobotu 25. května, která shodou okolností připadá na Ručníkový den podle Stopařova průvodce po galaxii, já měla nástup už v pátek odpoledne. A k mému překvapení jsem na místě byla jako první.

     

    Stavět stany a rozmísťovat koberce do sokolovny, která se změnila v koncertní sál s tanečním parketem, se tak začalo s notným zpožděním. Původní plán byl, že zůstanu tak do sedmi a pojedu na křest knihy Kronovy děti Pavla Bareše. Copak jsem ale mohla skupinku nejvytrvalejších pracantů nechat úplně na holičkách? Domů jsem tak vyrážela až kolem jedenácté večerní s příslibem, že Pavel dorazí i druhý den sem, jelikož má odpoledne besedu.

     

    Sejdeme se u vchodu

     

    Ráno jsem cestou na Zlíchov ještě stihla odvolit, abych byla na místě dřív a mohla se zapojit do příprav nejdůležitějšího místa celé akce. Ne, nebyly to stánky s pivem ani pódium pro účinkující, nýbrž pokladna, tedy místo, kde dostanete slavnostní žlutou pásku, ne nepodobnou té ze Světa knihy, a můžete vstoupit do světa fantazie, středověku a dalších kostýmových taškařic.

     

     

    Stát tam ve třech rozhodně nebylo možno považovat za předimenzovaný počet. Lidé přicházeli předčasně, daleko dříve, než byl ohlášený vstup do areálu, a dále se trousili po skupinkách, jak přijížděly tramvaje. Měly jsme tak deset minut klidu a potom několik minut frmol, a tak to šlo prakticky celé odpoledne.

     

    Stihla jsem však i část programu, a to právě besedu s autory, jmenovitě Pavlem Barešem, Kristýnou Sněgoňovou, Leošem Kyšou, Františkem Kotletou, Tomášem Bandžuchem a moderátorem Martinem Darionem Antonínem. Proč zmiňuju Kyšu a Kotletu jako dvě osoby? Inu, už u registrace jsem objevila, že jsou pro něj připraveny dokonce tři jmenovky, a tak nebyl problém slovutnému Frantovi najít nové alter ego. Stala se jím mladičká dívka, která zjevně Kotletovky neměla příliš načtené, nicméně dokázala naprosto brilantním způsobem mlžit, takže jsem celou besedu strávila v křeči smíchy. Korunu tomu všemu nasadil ilustrátor Dan Černý, který se uprostřed besedy přišel klanět Kyšovi, aniž by zaznamenal, že Kotletou je tu dnes někdo jiný.

     

    Fotky nemám

     

     

    Nestíhala jsem fotit. Fakt ne, bylo toho moc. Mám jen jedno selfíčko s ručníkem (protože 42, že jo) a pak tuhle fotku, jak mi Pavel podepisuje knihu. Ano, dohnala jsem ho a omluvila se za neúčast na včerejším křtu. Pavel Bareš je mistrem originálních věnování a i to moje se velmi povedlo. Částečně také proto, že jsem mu do ruky vtiskla zlatý fix, který mu byl notnou inspirací :-D

     

    Věřím, že daleko více a daleko hezčí fotky se objeví na facebookové stránce Pevnosti, takže proč nosit dříví do Atén?

     

    Hrozně moc toho nezmiňuju, ale prostě jsem to neviděla. Byl tam famfrpál, improvizační divadlo, zaklínačská vesnička a spousta kapel. Viděla jsem jen útržky, ale vím, že tam byly a já stála jen pár metrů od nich.

    Odpoledne se přehouplo ve večer a první pevnostní con zakončila vážně žhavá ohnivá šou, následovaná vážně žhavým úklidem všeho. A tak jsem zase pomáhala: stejně jako v pátek večer stavět stany, v sobotu večer některé z nich rozkládat. V pátek se lepily koberce do tělocvičny, v sobotu v noci jsme je zase strhávali. A vážně obdivuju všechny, kdo tam dorazili ještě v neděli a úklid dokončovali. Já se chystám na koncert Muse.

     

    Nejvíc epic momenty:

     

    • Když Kristýna Sněgoňová potkala svou první rusalčí cosplayerku. Napadlo mě, že se tu koná sraz dívek s pastelovými vlasy, skutečnost ale byla daleko barevnější.

    • Vilma Kadlečková chyběla na guest listu, a tak jsem ze známosti pustila zadarmo nejenom ji, ale také trojici dívek, které přišly s ní (jo, jsem rebel).

    • Svítilo na nás tak mocně slunce, že jsem si spálila ruku a později děkovala prozřetelnosti a datu v kalendáři, že mám u sebe ručník, který si můžu přehodit kolem krku a nemít tak spálený i ten.

     

     

     

    Please reload

    Výhodné počtení

    Velká lež, velký podfuk a ještě větší podfuk – tři...

    August 23, 2019

    1/5
    Please reload

    Archivní počtení
    Please reload

    Tagy