© 2019 by Aya.

Proudly created in 2015

with Wix.com

Czech Republic

    ​Česko

    Kinovíkend

    3.10.2016

    Podzim plný filmů podle knižních předloh právě začal. Stihla jsem doposlechnout audioknihu o podivném sirotčinci slečny Peregrinové již druhý den po jejím oficiálním vydání, proto jsem se směle ještě téhož dne vypravila do kina na stejnojmenný film. To jsem však ještě netušila, že hned druhého večera skončím opět v kině a znovu na knihofilmu.

     

    Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

     

    Byl to takový milý páteční večer provoněný popcornem a ledovým kafem, které jsem propašovala do sálu, protože kupovat ho v kině by vyšlo na trojnásobek. Samotný příběh v knize mě nikterak neuchvátil, proto jsem byla připravena spíše na vizuální stránku Burtonovy kreativity. Mistr černých komedií mě nezklamal.

     

    Filmový sirotčinec má asi dvě hodiny, z nichž první hodina a čtvrt odpovídá příběhu v knize. Jasně, jsou tam jisté odlišnosti a zjednodušení, ale rozhodně jsem nebyla zklamána. Dokonce ani tolika fanoušky nenáviděná záměna postav Emmy a Olive (tedy ohně a vzduchu) mě neurážela, naopak skvěle doplňovala kousky, které jim vymyslel Burtonův tým. Zbylých tři čtvrtě hodiny jsem seděla a zírala.

     

    Závěr filmu jde podstatně dál než jeho knižní předloha, a já mám teď dilema, jestli začít číst druhý díl, jen abych zjistila, nakolik se jednalo o autorův záměr a nakolik o Burtonovu imaginaci.

     

    Druhý den jsem musela do práce. Ano, v sobotu. Den byl o to příjemnější, že se ozvala kamarádka, že by šla do kina. Na Peregrinové už jsem byla a jít znovu se mi nechtělo (zas tak moc se mi ten film nelíbil), tak co jiného?

     

    Dítě Bridget Jonesové

     

    Volba padla na Bridget, kterou jsem nikdy neměla moc v lásce. Možná proto, že jsem od filmu mnoho nečekala, byl pro mě příjemným překvapením. Vtipy ztratily jistou trapnost (dobře, ten s těmi zadky v živém vysílání docela trapný byl) a Bridget je ve svých 43 letech o trochu více sebevědomou a o trochu méně oplácanou bytostí. Ne, že by nedělala blbiny, bez nich by nebylo o čem vyprávět, ale tenhle film mě fakt bavil.

     

    Natáčení se již neúčastnil roztomilý kokta (rozuměj Hugh Grant) a film začíná jeho pohřbem. Role druhého milovníka se vedle stárnoucí stálice Colina Firtha ujal Patrick Dempsey. Asi jsem pochopila, co na něm holky vidí. A pak byla spousta míst, kdy jsme se s kamarádkou málem válely smíchy po zemi. Třeba když se doktorka v podání Gemmy Jones snažila před jedním potenciálním otcem ututlat existenci druhého potenciálního otce.

     

     

    Bridget je tedy celkem nečekaně vítězkou mého nepsaného víkendového kinoduelu, ačkoli ani zajímavý film mě nepřinutí se do knih začíst. Pardon, paní Fieldingová, adaptace mi úplně stačí, pořadník je dlouhý, znáte to.

     

    Please reload

    Výhodné počtení

    Velká lež, velký podfuk a ještě větší podfuk – tři...

    August 23, 2019

    1/5
    Please reload

    Archivní počtení
    Please reload

    Tagy