Je tomu rok, co jsem si ze Světa knihy přinesla hromadu knih a mezi nimi také Techniku Pomodoro ze stánku Jana Melvila. S politováním musím zkonstatovat, že i po roce tato zůstává jedinou z těchto více než dvaceti opravdu přečtenou knihou. Tolik ke kompulzivnímu nakupování.
O něm ale tento článek není. Tentokrát bych ráda zhodnotila rok svého nepříliš pravidelného užívání této techniky time managementu z pera Francesca Cirilla.
Princip techniky Pomodoro pochopíte asi tak za minutu. Hele:
25 minut je doba, po kterou jste schopní se soustředit a věnovat se hluboké práci. Nastavíte si budík, kuchyňskou minutku ve tvaru rajčete nebo klidně mobilní aplikaci a než zazvoní alarm, pekelně se soustředíte a bez vyrušování makáte. Potom následuje pětiminutová pauza na všechny ty věci, které nemůžete dělat během pomodora – čaj, záchod, sociální sítě apod. A v tom je právě ten trik. Během své pětadvacetiminutovky se nenecháte vyrušovat, a to jak kolegy, tak i notifikacemi, maily, hovory a dalšími záludnostmi všedního dne. Díky tomu věnujete opravdu čistých 25 minut hluboké práci místo toho, abyste každých pět minut kontrolovali počet srdíček pod svým příspěvkem, i když se máte věnovat něčemu jinému.
Proč se tedy pouštět do knihy o více než 180 stranách plné tabulek, grafických vychytávek, tipů a triků, když to pochopíte za minutu? Inu, jak bych vám to...
Knížka téměř čtvercového formátu, která ladí s ostatními kapesními tituly edice Briquet, totiž obsahuje vedle základního principu také návody
jak se nenechat vyrušovat
jak Pomodoro používat ve skupinových činnostech
jak si rozvrhnout a naplánovat práci
jak pracovat efektivněji
jak dělit větší pracovní celky na menší
jak zhodnotit svou odvedenou práci
Takže po několika pokusech zjistíte, že jste schopní odhadnout, kolik která činnost zabere času, kolik jste s ní reálně strávili a nemusíte odečítat dobu promrhanou nepatřičnými záležitostmi. Ideální pro všechny, kdo pracují pro někoho jiného, ať už jako freelanceři, nebo zaměstnanci na home office kvůli karanténě. Díky tomu bude snazší odhadnout cenu své práce, svého času a umu.
Metodu Pomodoro jsem začala testovat ještě dřív, než jsem knihu samotnou vůbec dočetla. Velmi mě totiž zaujaly tabulky s výkazy denních úkolů, činností a evidenční archy. Díky tomu jsem zjistila, že články na blog píšu podstatně déle, než jsem si původně myslela (samotný text tak dlouho netrvá, ale dodělávky v podobě fotek, odkazů a SEO jsou na samostatné Pomodoro až dvě).
Také jsem začala používat aplikaci Focus Keeper (pro iOS), která v základním nastavení umí přesně to, co Francesco Cirillo ve své knize doporučuje, tedy pětadvaceti minutová pomodora, pětiminutové přestávky a půl hodiny pauzu po čtyřech iteracích. To vše zdarma. Pokud potřebujete cokoli upravit, ať už doby soustředění a přestávek, tikání a vyzvánění, nebo jste fandy pokročilejších výkonnostních grafů, za 49 Korun měsíčně můžete mít Pro verzi, která tohle všechno nabízí.
Dále jsem začala přemýšlet o možnosti propojení s dalšími technikami osobního managementu, například metodou Bulet Journal. Kniha o tomto systému vyšla také u Jana Melvila jednak v papírové verzi, ale také jako audiokniha. I když jsem si pořídila speciální edici s elegantním černým deníkem pro všemožné zápisy, zatím stojí vedle těch nepřečtených knih z loňského Světa knihy. Takže tu máme námět na další povídání a testování.
Knihu Technika Pomodoro doporučuji zejména začínajícím freelancerům, kteří si potřebují ujasnit hodnotu vlastní práce, ale také všem, kteří najednou skončili na home office a zjišťují, že doma pracují podstatně více než v kanceláři, často do pozdních nočních hodin. Taky se mi to stalo, takže jsem ráda za tuto knihu, která mi umožnila si zásady efektivní práce připomenout.
Technika Pomodoro
Francesco Cirillo
Překlad: Kateřina Ešnerová
Vydal: Jan Melvil Publishing, 2019
ISBN: 978-80-7555-069-9