Audioknižní trh každoročně roste. Stoupá počet nahrávek jak původní české tvorby, tak i té překladové. V obou případech můžeme v knihách narazit na zahraniční jména. Jak je v dnešní době snadno přístupného internetu možné, že se stále objevují špatně vyslovená cizí slova a jména, hlavní postavy nevyjímaje?
Minulý víkend jsem poslouchala úplně novou audioknihu: Artemis Fowl od Eoina Colfera, tedy knižní předlohu díla, které zároveň v těchto dnech míří do kin. Nejsem expertem na anglickou výslovnost, ale to, co se stalo jak příjmení Fowl, tak i rodinnému panství – manor – mě dohnalo k tomu, že jsem se rozhodla sepsat toto povzdechnutí nad trestuhodnými chybami, které se i v současné době v nových audioknihách objevují.
Autor knihy, Eoin Colfer, je původem Ir. Jeho jméno se proto rozhodně nevyslovuje "oin kálfr". Stačí deset vteřin googlení, abyste zjistili, že výslovnost jeho jména se blíží slovu Owen.
Dalších deset vteřin věnujme příjmení Fowl, dalších deset slovu manor a máme tu celých třicet vteřin práce, které by dokázaly zachránit jednu více než sedmihodinovou audioknihu od toho, aby se stala terčem posměchu.
A není bez zajímavosti, že zatímco po většinu knihy její vypravěč David Prachař tlačí, nebo je možná režií tlačen, k výslovnosti "feul", několikrát v nestřeženém okamžiku protagonistovo příjmení řekne zcela přirozeně správně.
Zrádná irština
Eoin Colfer není ani zdaleka jediným irským vetřelcem v českých audioknihách, přesto si tvůrci ještě nezvykli na to, že právě tento jazyk, který vypadá povědomě, se přitom vyslovuje tak moc odlišně od očekávané formy.
Poměrně běžným příkladem je ženské jméno Siobhan (též Siobhán). Jmenuje se tak například jedna z postav knihy Podivný případ se psem od Marka Haddona. Povolená anglická výslovnost zní "šivón", irská se blíží spíš "ševón" nebo "šuvón". Až tedy příště uslyšíte "siobhan", budete vědět, že si autor nedal svých deset vteřin s Googlem (a v tomto případě to platí i pro Wikipedii).
Prznění audioknihy se nevyhnul ani slovutný mistr František Kotleta, který do své knihy Řetězová reakce, která je čtvrtým dílem postapokalyptické série Spad, napsal postavu irské pirátky Sionnach. Slovo znamená liška a hádáte správně, že se nevyslovuje "sionach". Správnou výslovností slova Sionnach je totiž "shun-ukh" (zde pro nedostatek neznělých samohlásek zachovávám anglický přepis).
Trable s Asiaty
U Řetězové reakce ještě na chvilku zůstaneme. Vedle potíží s irštinou totiž tato audiokniha trpí ještě jinou závadou, která se týká japonštiny, nebo spíš režisérovy neschopnosti rešeršovat a v rámci zachování kontinuity série si pustit předchozí díl, který se natáčel v jiném studiu (a s jiným vypravěčem).
Ve druhém a třetím díle původní trilogie Spad – Poločasu rozpadu a Rázové vlně – se objevuje jedna důležitá postava japonského původu. Jmenuje se Nacumi a pokud jste v životě viděli více než jeden japonský nápis přepsaný do latinky, asi tušíte, v čem bude zakopaný pes tentokrát.
Japonština totiž v anglickém prostředí používá pro přepis do latinky tzv. Hepburnovu transkripci, zatímco čeština umožňuje použít elegantní český způsob, který je japonské výslovnosti ve skutečnosti daleko bližší. Jenže musíte o tomto jazyce něco vědět a mít pokud možno více textu na rozklíčování, která z variant zde byla použita. Takže teprve poté, co vedle sebe postavíme varianty Nacumi – Natsumi, jistě uvidíte rozdíl.
Vinou režisérské neznalosti a nedostatečné rešerše se tak z Nacumi z Rázové vlny v Řetězové reakci stala "nakumi".
Inspirace originálem
Když nevíte, podívejte se, jak se s tím vypořádali vaši předchůdci. Inspirace není krádež.
Tímto pravidlem se řídili tvůrci české audioknihy Šest vran. Nevíte, jak vyslovit jména jako Inej Ghafa, Bo Yul-Bayur nebo jurda parem? Není nic snazšího než si pustit původní audioknihu z Audible. Nelíbí se vám označení první jmenované jako "inéž"? Přesně to je výslovnost převzatá z originálu.
I zde mám ale drobné výhrady, tentokrát kolem ruštiny. Ruskem je totiž svět, ve kterém se Šest vran a celá série Griša odehrává, silně inspirovaný. V tamním magickém systému se objevují korporálčici, eterálčici a materiálčici, v originále corporalki, etheralki a materialki. Potíž anglické výslovnosti však v tomto případě spočívá v tom, že jakkoli se nám, Slovanům, může zdát přirozenější vyslovovat např. "materialki", pro anglického mluvčího jsou to "materialkaj".
A z tohoto principu je také jedna z postav, Nina, vyslovována jako "nyna". Ačkoli toto jméno v češtině běžně existuje a vyslovujeme ho měkce, do této audioknihy se dostala anglická výslovnost tohoto původem ruského jména. Říkám si proto, jak moc silná inspirace byla v tomto případě zapotřebí a jaký názor by na to měla sama autorka série, Leigh Bardugo.
Představte si, že najdete skvělou audioknihu. Má zajímavý a dobře napsaný příběh, hlas, který jej čte, byl vhodně vybraný a předčítá s citem, a pak BUM! Potká vás Feul, Siobhan, Nakumi a Nyna. Zejména u knih určených pro děti je to problém – jak jim vysvětlíte, že je to celé trochu jinak, když si dítko svou oblíbenou pohádku pouští tolikrát dokola, že ji zvládne odrecitovat zpaměti, a to včetně všech chyb?
Pokud je mezi čtenáři nějaký tvůrce audioknih, prosím, věnujte třicet vteřin navíc přípravě. Zachráníte tím mnohé nervy posluchačů a sebe samého od posměchu stran audioknižních recenzentů.
Tip na krásnou knihu v angličtině: