Kterou knihu vybrat jako úvod do Gaimana? Pokud jste Hvězdný prach či Koralínu viděli pouze jako film a Americkým bohům jste nějakým zázrakem unikli, jistě budete přemýšlet o Severské mytologii (orig. Norse Mythology). Je to totiž Gaiman, který vlastně není až tak moc Gaiman.
Tento britský autor je proslulý svou obrazotvorností a stavbou chytrých příběhů s mnohdy poučným rozuzlením. V tomto případě se však chopil tématu, který už někdo před ním zpracoval. Tím někým je historie, dávní předkové, kteří si předávali příběhy staré jako samo lidstvo. Neil Gaiman tak ani zdaleka nemohl využít svého fantastického potenciálu, i když už sama předloha nabízí neuvěřitelných prvků habaděj.
Posuďte sami: Ódin, který se obětuje sám sobě, Thór, který se odmítne obléknout do ženských šatů, protože by vydal jako chlap v ženských šatech, či mnoho dalších bohů, jejichž smrt není v žádném případě konečnou. A potom je tu prohnaný Loki – to už se dostáváme do krajin, které jsou důvěrně známé fanouškům marvelovských komiksů a filmů.
Pár rozdílů bychom tu ale našli. Věděli jste například, že Loki je bratr Ódina, nikoli Thóra?
Zpět ke knize. Gaimanova Severská mytologie je vlastně převyprávěním známých mýtů do podoby, která bude přístupná současnému, třeba i dosti mladému, čtenáři či posluchači. Klasické pohádkové motivy, jako jsou všemožné zkoušky, přechody sedmera hor či pokusy někoho přechytračit (většinou vedené samotným Lokim), by knize zpřístupňovaly cestu i k relativně malým dětem. Neuvěřitelné obrazy by mohly nahrávat dětské fantazii, ovšem pro syrovost až krutost některých scén je třeba mít se na pozoru. Koneckonců i waldorfská pedagogika zařazuje severské mýty až do čtvrté třídy.
Pokud se o tuto část lidského kulturního dědictví aktivně zajímáte, kniha vám nepřinese nic nového. V opačném případě je však skvělým způsobem, jak si doplnit mezery ve vzdělání (zejména pokud jste nechodili do waldorfské školy).
Pavel Soukup jako Ódin
Knižní předloha v originále vyšla již počátkem roku 2017, českého překladu jsme se dočkali až v listopadu. V dubnu 2018 se potom do sbírky připojila i audioknižní podoba, opět brilantně zpracovaná vydavatelstvím OneHotBook.
V úvodu audioknihy posluchače navnadí jednoduchá, leč efektní melodie, která navozuje atmosféru sychravého severu. Následuje přehled postav, se kterými se v průběhu vyprávění budeme setkávat. Autor tak nenechává nikoho plavat v neznámých vodách.
I další znělky se nesou v podobném duchu jako ta úvodní, převládají strunné nástroje a perkuse. Kladně hodnotím také kratičké jingly, které čas od času oddělují i obrazy v rámci jedné kapitoly. Tvoří je jednoduchý úder gongu a jsou přesně tím, co mi chybělo v předchozí audioknize – v Kruhu.
Co však pozvedá toto audioknižní dílo nad pouhé převyprávění tématu, které zaznělo již mnohokrát, je sám vypravěč. Pavel Soukup byl rozhodně správnou volbou, a to natolik, že když jsem viděla a slyšela tohoto herce a dabéra mluvit na Světě knihy, stačilo by ubrat jedno oko a přísahala bych, že přede mnou sedí sám Ódin.
I když je tempo možná mírně pomalejší, ke stylu a vyznění celého díla se perfektně hodí. Pavel Soukup dává důraz přesně tam, kde je potřeba, zrychluje přesně tam, kde se rozvíjí akce a napětí, a tak vlastně ani nevadí, že jednotlivé postavy nemají jednoznačnou barvu hlasu. Rozhovory jsou i tak přehledné, a pokud se ztratíte, bude to spíš spletitostí samotného příběhu, než vypravěčovým výkonem.
Nadšeného jásaní se ode mě v případě Severské mytologie nedočkáte. Knihu nicméně doporučuji právě v audioknižní podobě. Pavel Soukup ji totiž pozvedá k vyšším větvím Yggdrasilu. Kdo ví, třeba příběhy z knihy využijete i jinak než jen pro porovnání s marvelovskými světy a přípravu školou povinného dítka (nejen) waldorfské školy.
Audioknihu hledejte zde:
A tištěnou knihu třeba zde: