Popsat tuto knihu a přitom neprozradit nic důležitého bude oříškem hodným mistra Louskáčka. Začnu tedy několika zajímavostmi, které jsem se dozvěděla jen díky tomu, že jsem se dostala na Book Club s autorkou této knihy, Norou Eckhardtovou.
Věděli jste, že v knihkupectvích často najdete Sen letící želvy v regálech se zahraniční literaturou? Autorka je přitom Češka, a tak i celé setkání Book Clubu mohlo probíhat v příjemné atmosféře bez jazykové bariéry. Věděli jste také, že jedním z prvních betačtenářů byl básník David Zábranský?
Nora Eckhardtová vystavěla příběh okolo manželského páru Eleny a Viktora. Ona učí jógu, on dělá dramaturga v kině. Jejich život se na venek jeví téměř pohádkově, avšak už od samého počátku jejich vyprávění začínají vyvstávat nejdříve drobné, později však poměrně závažné problémy. Do toho všeho začne v Praze řádit sériový vrah. Jsou ho plná média, jeho obětí se může stát kterákoli vdaná žena a stává se také častým námětem hovorů jak doma, tak i na pracovišti.
Kapitoly v knize střídají pohledy nejen Eleny a Viktora, ale také dalších postav, mezi kterými se sem tam objeví tajemný pan Z. nebo Viktorův bratr Oskar. Autorka však pro své čtenáře nepřipravila pouze vztahový psychologický román. Tato kniha kolísá od výpovědi o nejednoznačnosti mezilidských vztahů k drsném thrilleru, aby se v zápětí mohla změnit ještě v něco úplně jiného. To, co začalo jako pozvolné, čtenářovu pozornost ukolébávající vyprávění, se rozjíždí způsobem, ve kterém nebude jasné, která vize je skutečná. A možná přiletí i želva.
Nora Eckhardtová přiznala, že sama pracovala v kině, díky čemuž je prostředí Viktorova pracoviště vyobrazeno velmi věrně. Také její znalosti kinematografie našly v příběhu uplatnění, filmoví fajnšmekři tak budou možná při čtení trochu ve výhodě – nebo i v nevýhodě, jelikož právě znalost některých filmů mně osobně pomohla odlišit sen od skutečnosti. Bez uvedeného kontextu se lze nechat příběhem lehce vláčet a užívat si naplno připravených odhalení.
V knize se nachází několik zvratů a velmi zajímavých aha momentů. Autorka umně skládá jednotlivé dílky, které do sebe v určitých momentech zapadnou, až jsem pociťovala nutkání vrátit se k prvním kapitolám a zkontrolovat, jestli jsem vše pochopila, případně jestli autorka neudělala chybu. Neudělala, to mi věřte.
Přesto z výpovědí některých účastníků Book Clubu vyplynulo, že zdaleka ne všechno je popsáno a vysvětleno jednoznačně. Osobně jsem s pochopením neměla problém, avšak je zřejmé, že tato kniha potřebuje opravdu pečlivého čtenáře.
Sen letící želvy není knihou, která by byla napínavá a překvapivá od začátku do konce. Pomalejší úvod mě málem od čtení odradil, ale byla by to škoda, protože zvraty a rozuzlení, kterými autorka své dílo ukončila, z něj dělají knihu, kterou je dobré číst velmi pozorně nebo vícekrát. A nezapomeňte si dělat poznámky, protože po dočtení nutně budete chtít doplnit své vzdělání v oblasti filmů.
Věřím, že se tato kniha bude spíše líbit ženám, sama autorka ji psala na rodičovské dovolené. Nejedná se ale o žádný sladkobolný román, tohle je psychologická skládačka pro ty, které hned tak něco neodradí.
Knihu hledejte přímo u vydavatele:
