Peter May, skotský novinář a autor specifického druhu detektivek, se v posledních letech těší v Česku značné popularitě. Zapříčinilo to pravděpodobně vydání jeho nejslavnější Trilogie z ostrova Lewis, která čtenáře zavádí na Vnější Hebridy. Tam se vrací detektiv Fin Macleod, aby vyšetřoval brudální vraždu a utkal se s démony svého dětství a dospívání.
Na vlně této popularity později začala vycházet i starší Mayova díla, a to jak série Akta Enzo, jejíž první díl spatřil světlo světa v roce 2006, tak i ještě starší Čínské thrillery. Úvodní díl této série, Pán ohně, byl vydán již v roce 1999.
I když se tyto dvě série mohou zdát jako naprosto odlišné (Skot ve Francii vs. Američanka v Číně), mají cosi společného, a toto cosi je důvodem, proč jsem v úvodu nazvala Maye autorem specifického druhu detektivek. Peter May totiž vyvinul vlastní styl vyprávění, který se vyznačuje tím, že nastíní problém, nahází svým hrdinům nikoli klacky, nýbrž klády pod nohy, a nadále se věnuje mezilidským vztahům spíš než samotnému vyšetřování. Pachatel potom vypadne jakoby mimochodem a výjimečná nejsou ani zjevení typu deus ex machina, při kterých je hlavní záporák či sok v lásce nepříliš elegantním způsobem odstraněn.
Soka v lásce zmiňuji zcela záměrně – vztahy mezi muži a ženami hrají prim v obou sériích. Vzhledem k předvídatelnosti děje a klišoidním rozuzlením jsou tak tyto příběhy vhodnější pro romantické duše, které snesou trochu toho popisu z pitevny. Přes to všechno si však Mayovy knihy zachovávají vysokou čtivost, jistou míru návykovosti a jsou perfektní pro dny odpočinku.
Vzhůru do Šanghaje
Sál smrti je již třetím dílem série Čínských thrillerů. V knižní podobě je hledejte u Hosta, audioknihy vydává OneHotBook. V současné době je tato audiokniha poměrně čerstvou záležitostí, zatímco v knižní podobě najdete čtvrtý díl již několik měsíců na pultech knihkupectví a pátý se připravuje k vydání v květnu.
První díl, Pán ohně, věnoval notnou část svého děje seznamování s čínskými reáliemi. Ty jsou obzvláště důležité vzhledem k tomu, že americká soudní lékařka Margaret Campbellová míří do Pekingu, kde má vyučovat na univerzitě. Samozřejmě ji čeká mnoho kulturních kiksů. Při čtení či poslechu třetího dílu se již jisté znalosti prostředí očekávají, a tak je těchto nemilých setkání stále méně, případně se stávají spíše komickým prvkem samotného příběhu.
Druhým hlavním hrdinou je detektiv Li Jen, který je najednou nucen svou pozornost dělit mezi vyšetřování vražd a potrhlou blonďatou Američanku.
Ve třetím díle, Sálu smrti, se však dvojice přesouvá z Pekingu do Šanghaje, a tak jsou si oba protagonisté zase o trochu více rovni – pro oba se jedná o neznámé a dosti nepřátelské prostředí. Li Jenova pomoc však byla nutná, protože nálezy rozřezaných lidských těl ze Šanghaje jsou nápadně podobné těm pekingským. Margaretina asistence je zase potřebná, protože jinak by moc nebylo o čem psát.
Peter May mezi návštěvy pitevny umně vplétá milostný trojúhelník, politiku jednoho dítěte, chaos v nejvyšším vedení pekingské policie, žárlivost, trochu vyšetřování a spoustu cestování. Dočkáme se opět předvídatelného konce, ale koho to zajímá? Tohle je Peter May!
Audiokniha
Hlavním důvodem, proč se pustit do Sálu smrti v audioknižní podobě, je sehraná dvojice Martin Myšička a Jana Plodková. Bylo skvělé, že se režisér Michal Bureš rozhodl hned od začátku obsadit dva herce. Stejně jako je kniha napsaná ze dvou pohledů – Margaret a Li Jena, je i audiokniha namluvená dvěma hlasy.
Za nejlepší považuji ty kapitoly, kde jsou patoložka a detektiv spolu, protože v těchto částech se jejich hlasy prolínají a kooperují, skoro jako bychom poslouchali dramatizaci. Ději to neskutečně přidává na živosti. Výkon obou herců je nezpochybnitelný, tempo zcela odpovídá plynutí příběhu.
Do audioknihy nás vtahuje exotická melodie, která by snad mohla být čínská. Mezi kapitolami se střídají tři motivy, pouze dva z nich však připomínají zemi, ve které se v ději ocitáme. Ten třetí by se stejně tak mohl nacházet v detektivce z libovolného konce světa. Není to rušivý prvek a všechny melodie jsou příjemné, přesto si umím představit něco více čínského. Znělky jsou poměrně dlouhé, ale dávají jasně najevo, že nastává konec kapitoly. Ty jsou rozdělené často až na čtyři části, což považuji za užitečnější než jeden mnohdy hodinový trek.
Sálu smrti můžu vytknout vedle již zmíněné předvídatelnosti a klasického schématu Mayových knih mírně zmatený konec, který jsem musela poslouchat opakovaně, a to i přes fakt, že jsem knihu již dříve četla. Nelíbí se mi způsob, jakým autor naložil s některými z vedlejších postav, a nápadně podobný závěr měla i předchozí kniha série, Čtvrtá oběť. Sál smrti tak udržuje vzrůstající tendenci Čínských thrillerů a nezbývá než doufat, že tomu tak bude i nadále. Další díly si totiž nenechám ujít.
Audioknihu vydává a k recenzi poskytlo:
