Také vám chyběla kniha, která by ukazovala, že nejen chlapci, ale i dívky mohou dělat cokoli? Chtěli jste své ratolesti seznámit s ženskými hrdinkami lidské historie, ale chybělo vám jedno ucelené dílo? Z této premisy vycházely autorky Elena Favili a Francesca Cavallo, které pro svůj počin, Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky (orig. Good Night Stories for Rebel Girls), hledaly podporu pomocí crowdfundingu. A našly ji! Na vznik knihy přispělo více než 20 tisíc lidí.
Autorky oslovily ilustrátorky z celého světa, a tak vznikl soubor 99 medailonků s 99 ilustracemi. Každá z žen vdechla portrétu osobitý styl. Díky tomu najdeme vedle tužkou kreslených tváří abstraktní počítačové podobizny, vedle koláží ukázky naivního umění. Většina z nich je velmi vydařená, těch vyloženě nehezkých, což je samozřejmě subjektivní, obsahuje kniha jen pomálu.
Každé osobnosti se věnuje právě jedna dvojstrana, přičemž ilustrace tvoří pravou polovinu, text levou. Po každém otočení stránky jsem se nutně, ale nikoli nerada, nejdříve kochala portrétem, který doplňuje vybraný citát zobrazené dámy.
Jednotlivé medailonky jsou řazeny podle prvního jména, často křestního. Ada Lovelace na začátku, Zaha Hadid na konci. Mezi nimi se střídají spisovatelky, umělkyně, vědkyně, bojovnice za lidská práva, sportovkyně ale i političky, válečnice či pirátky. Nesmí chybět jména jako Frida Kahlo, Astrid Lindgren, Amelia Erhart či Marie Curie (uvedená bez polského jména Skłodowska). Mezi historickými osobnostmi však najdeme i dívky ryze současné: rapperku Sonitu Alizadeh, motokrosovou závodnici Ashley Fiolek, vynálezkyni Ann Makosinski či nejmladší držitelku Nobelovy ceny za mír Malálu Júsufzaj.
Za sedmero horami
Většina medailonků začíná sdělením: „Žila jednou jedna holčička…“ a i samotné texty jsou vyprávěny dosti pohádkově. Obvykle se hned v prvním odstavci dozvídáme, čeho dosáhla, a teprve v následujícím textu se začíná odvíjet něco jako příběh jejího života. Při rozsahu textu a cílové skupině však nutně dochází ke zjedodušení až zkreslení, které není zrovna malé.
Ano, Frida si vzala Diega Riveru, který byl velký a nosil široký klobouk, ale to není vše, co je s touto osobností spojováno. Napadá mě, že autorky možná nechtěly děti zatěžovat politikou, přitom ale v knize najdeme spoustu bojovnic proti politickému útlaku, např. sestry Mirabal či Rosu Parks, navíc také političky, které mohou vzbuzovat kontroverzi: Margaret Thatcher nebo Hillary Clinton. Konkrétně medailonek této dámy končí zvláštně: „Stala se první ženou, kterou kdy jedna ze dvou hlavních politických stran ve Spojených státech nominovala na prezidentku. Byly časy, kdy se dívky nemohly stát, čím se jim zachtělo – ty časy už jsou ale pryč.“ Mám dojem, že Hillary chtěla být prezidentkou, kterou se ovšem nestala. Celý příběh tak vyznívá poněkud do ztracena a potřebuje další dovysvětlení ze strany rodičů.
Další drobnou komplikací se mi jeví místy až přehnaný feminizmus. Měla daná žena manžela? Nebo snad partnerku? Dokázala by totéž, kdyby ho nebo ji neměla po svém boku? Fandili jí nebo naopak brzdili? To jsou otázky, na které v mnoha případech nedostáváme odpovědi. Potom jsou tu případy, kdy je odstranění manžela hlavní zápletkou (carevna Kateřina Veliká), nebo naopak zdůrazněna jeho velká podpora (Michelle Obama – není na tuto knihu až příliš ušlápnutá?).
Historii nezměníme, nicméně si můžeme vybrat, kterou z osobností budeme mít za vzor (nebo jako v tomto případě kterou představíme dívkám jako hodnou následování). Poněkud zvláštní se mi tak jeví výběr Ruth Harkness, módní návrhářky, která v Číně pravděpodobně ukradla mládě pandy, aby ho Američané mohli v ZOO vidět živé, či právě poslední dámy knihy, architektky Zahy Hadid, jejíž hysterický výstup v opožděném letadle je podáván neústupnost a schopnost překračovat hranice.
V českém překladu hodnotím velmi kladně fakt, že nedošlo k násilnému přechylování příjmení do koncovky -ová. Snad se blýská na lepší časy a touto kratochvílí již nebudeme „vylepšovat“ jména zahraničních dam příliš dlouho. K absolutní vymazlenosti knihy, kterou by si jistě zasloužila, však chybělo ještě jedno přečtení. Chyb není úplně málo a často se vyskytují ve shlucích (únava korektora, řekla bych). Navíc některá souvětí by zasloužila přeformulovat (např. u Ruth Bader Ginsburg jsem přemýšlela o tom, co mají její extravagantní límce společného s dvaceti klik, které denně dělá).
Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky jsou i přes zmíněné neduhy vlastně velmi dobrou a užitečnou knihou. Ukazují, že dívky mohou mít neomezené sny, přání a jít si za svým cílem. Stejně tak to ale mohou dělat chlapci. A zatímco rebelkám již vyšel v angličtině druhý díl, pro chlapce je tu vlastní kniha: Stories for Boys Who Dare to be Different.
Skvělé! Tak, a teď pojďme, vyberme osobnosti hodné následování bez ohledu na pohlaví, barvu pleti či vyznání, napišme pořádné, nezkreslující medailonky, a vydejme knihu pro děti, která pojednává o lidech.
Co si z knihy můžete odnést jako dospělý:
Objevíte osobnosti, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
Pokud vás zaujal medailonek, k Wikipedii už vede jen malý krůček
Budete mít chuť pustit si (znovu) film Frida, Coco Chanel nebo Amelia
Najdete si, jak vlastně funguje dutá baterka
Přečtete si (konečně) knihu od sester Bronteových, Jane Austen či Virginie Woolf
a pokocháte se obrázky, z nichž některé jistě budete chtít vytrhnout a zarámovat
Rebelky nakupují přímo u vydavatele:
Comments