Minnow Blyová nemá svobodu.
Minnow Blyová nemá ruce.
Minnow Blyová má velké tajemství.
Své posvátné lži vypráví sedmnáctiletá dívka ich formou. Veškerá příkoří, která jí osud postavil do cesty, tak čtenář dostává z první ruky. Zároveň však může sledovat proměnu ze zakřiknutého děvčete, které sebou nechává vláčet, po samostatnou bytost rozhodnutou celému světu ukázat, že i bez rukou má co nabídnout.
Seznámení s Minnow je poměrně stručné – dívka míří z nesvobody sektářské osady do jiného zajetí – do věznice pro mladistvé. Čin, za který byla odsouzena, skutečně spáchala. Nad celou událostí vypálení osady, při které zahynuly pouze dvě osoby, však visí otazník. Druhý se vznáší nad podezřelým úmrtím jedné z nich – samotného Proroka. Co o tom všem Minnow ví?
Do věznice za Minnow přichází vyšetřovatel, který se snaží zjistit pravdu. Dívka je však pevně rozhodnutá mu ji nikdy nevyzradit. Mezi tím se seznamuje s novým životem, spolubydlící na cele, se světem zprostředkovaným knihami. Postupně odkrývá své dětství a dospívání, ukazuje, že život v komunitě byl možná nesvobodnější než ten, který prožívá právě teď. V knize je prostor i pro lásku a pochopení, daleko více jsou však zdůrazněné dramatické momenty jejího života. Dozvíme se v další kapitole více? Autorka si v tomto ohledu se čtenářem hraje a současnost i minulost Minnow splétá v jeden velký příběh s jediným rozuzlením.
Rychlý začátek graduje do dramatické střední části, ve které dívka popisuje, jak přišla o ruce, aby následně opět zpomalil a nechal čtenáře vydechnout před rozuzlením.
Minnow je zejména zpočátku téměř nezúčastněnou postavou, jako by pozorovala vlastní život odněkud zdaleka, jako by to ani nebylo její tělo, které navlékají do oranžového vězeňského úboru a posouvají ho mezi celou, jídelnou a učebnou. Počáteční odstup, absence rozebírání niterných pocitů dospívající dívky s notně pohnutou minulostí, se však mění v barevný svět spolu s tím, jak se Minnow vzdělává, jak se učí číst.
Na to, jak dlouhou dobu dívka strávila mimo moderní civilizaci, toho o té současné ví velmi mnoho. Nepodivuje se ani zdaleka nad všemi vymoženostmi. Jediný komentář, který má směrem k technice, jde na adresu počítače. I ten je schopná záhy sama používat. Také její hendikep je zdůrazňován více na počátku knihy, kdy dostane speciálně upravené oblečení a boty. Jakým způsobem Minnow listuje knihami, se však čtenář nedozví.
Kniha nemá slabá místa ve smyslu plynutí děje. Ten měla Stephanie Oakes rozmyšlený velmi detailně, včetně dávkování informací z minulosti. V knize jsou však témata, která byla zmíněna jen okrajově nebo vůbec a která by mohla přispět k hlubšímu pochopení nejen samotné Minnow, ale i jejích nedobrovolných spolubydlících.
Posvátné lži Minnow Blyové si svou pozornost rozhodně zaslouží, protože jsou jedním z příkladů, které ukazují, kam až může člověka zavést slepá víra. Nezáleží na tom, jestli se jedná o obskurní náboženský pokus, který rozumný člověk okamžitě odsoudí jako výplod choré mysli, nebo pouhé zřeknutí se moderní civilizace a útěk do lesů. Každý extrém je škodlivý a ruce Minnow Blyové jsou toho důkazem.
proplétání současnosti a minulosti
filozofický přesah o vlivu slepé víry
vývoj hlavní postavy
technologický pokrok je přijímán zcela samozřejmě
malý důraz na hendikep hlavní postavy ve druhé polovině knihy
možná až příliš optimistický konec
Stephanie Oakes
Vydal: Host, 2017
ISBN: 978-80-7577-027-1
Překlad: Alžběta Kalinová