Pět ročních období

Aktualizace: říj 15


Kniha sice začíná, ale Filip, její hlavní hrdina, má pocit, že jeho příběh právě skončil. Stojí totiž spolu se svou pětiletou dcerou nad hrobem vlastní ženy. Jeho manželka Sylvie byla slavná ilustrátorka, stvořitelka malého sovího bojovníka Kuliočka. Vše, co po ní zůstalo, byla nástěnná malba v jednom knihkupectví, desky s nevydaným Kuliočkovým dobrodružstvím a vzkaz, že text poslední knihy má vymyslet Filip. Ten je ale spíš technicky zaměřený a jakékoli kreativní činnosti včetně myšlení mimo vytyčené hranice jsou mu cizí.


Setkáváme se tak se žalem zlomeným hrdinou, se kterým se seznamujeme jednak díky scénám z období po manželčině smrti, ale také díky jakýmsi flashbackům k jejich seznámení a následně k situacím okolo její choroby. Do toho musí Filip řešit trable sestry své ženy, školní docházku dcery a také původního autora textů o Kuliočkovi, který o Sylviiny poslední kresby opravdu moc stojí. Jenže Filip je nedá.


Má totiž tajemství – se Sylvií se setkává ve spánku. Je to jen halucinace ztraceného muže, nebo hmatatelná skutečnost?


Právě tímto prvkem se první kniha Jiřího Klečky, v každodenním životě manažera kvality ve společnosti vyrábějící platební karty, otírá o hranice žánru fantasy. Díky setkání Book clubu, kterého jsem se nedávno účastnila, jsem si uvědomila, jak rozdílné je vnímání těchto snových pasáží pro někoho, kdo fantasy běžně čte, a všech ostatních.


Zajímavá je už samotná grafická stránka knihy. Snové pasáže v ní jednoznačně odhalíme díky tmavým stranám se světlým textem. A jak houstne atmosféra knihy, houstne také výskyt inverzních listů. Mimo to dotvářejí náladu také ilustrace Sylvie Kotercové (shoda jmen spíše náhodná).


Zatímco pro mě jakožto čtenářku fantastiky byly Filipovy výlety do Sylviina světa naprosto reálné a nepochybovala jsem o jejich skutečnosti a hmatatelnosti, pro někoho, kdo si výskyt takového druhu fantazijna nepřipouští – navíc ve vydavatelství Vyšehrad, u kterého by jen málokdo čekal – se jednalo pouze o nesmírně živé, leč stále pouze snové pasáže, či případně halucinace zdrogovaného týpka. O tom, kde je pravda, se nás sice autor pokoušel přesvědčit, nechám si ale také něco pro sebe, abyste měli co objevovat.


Jiří Klečka své dílo napsal, ale pak nevěděl, jak ho publikovat. Díky literární agentuře Mám talent došlo k výraznému zkrácení textu, který se následně dostal právě do vydavatelství Vyšehrad. Tam byl zkrácen ještě jednou. I tak se s více než 400 stranami jedná o zatím nejsilnější dílo z edice Tvář, která publikuje netypická díla českých autorů. Původně však měla být kniha téměř dvojnásobná.


Pět ročních období symbolizuje pět fází smutku. Jedná se bez pochyby o dílo komplexní, které donutí většinu čtenářů vykročit ze své komfortní zóny – například pro nečtenáře fantastiky to bude dáno přístupem k realističnosti fantastických prvků. Je však na něm znát jednak to, že se jedná o autorovo první dílo, a pak také množství krácení. Některé pasáže jako by nebyly dovysvětlené, z textu nevyplývají a autor je musel objasňovat. Jindy ale právě tato polovičatost působí příjemně matoucím dojmem a umožňuje větší množství interpretací.


Z knihy nejsem jednoznačně nadšená, ale ani nelituji času stráveného čtením. Něco chybí a něco přebývá. Není perfektní, je ale dílem, které rozšiřuje obzory. Čtení Pěti ročních období rozhodně vyžaduje otevřenou mysl.



Jiří Klečka: Pět ročních období

Ilustrace: Sylvie Kotercová

Vydal: Vyšehrad, 2019

ISBN: 978-80-760-1165-6


#bookclub #Vysehrad #cestiautori

7 zobrazení
  • White Facebook Icon

Co se tak upsat do newsletteru?

© 2019–2020 Alena Tománková, Česko. alena@kniznibanket.com Proudly created with Wix.com