Muž, který si hrál s panenkami


Mrtvá dívka je naaranžovaná jako panenka – namalovaná a natřená lakem, svítí na ni světla a jediným svědkem události je notebook na stolku s nebývale kvalitní webkamerou. K policejnímu vyšetřování se proto přidává také expertka na šifrování Linn. Je sice nejlepší ve svém oboru, ale také má vroubek – spolupracovala totiž s antifašistickou organizací a za jisté nezákonné vniknutí dokonce strávila pár měsíců za mřížemi.


Švédský thriller Magnuse Jonssona přichází se zajímavou expozicí, bude to však pro kvalitní knihu stačit?


Autor, který je civilním povoláním středoškolský učitel, již v prvním díle trilogie Nenávist představil vskutku rozmanitou paletu vyšetřovatelů, z nichž ani jeden nemá psychické potíže, které by musel zahánět množstvím alkoholu: vedle kriminálního komisaře v nejlepších letech tu máme aktivního, hip hop milujícího policistu typicky švédského jména Erik Svensson, který se pyšní ebenově zbarvenou kůží, díky níž vyvolává pozdvižení, kamkoli přijde. Patoložka užívající si svobody krátce po rozvodu už jen lehce dokresluje toto panoptikum.


Když specializované počítačové oddělení odmítne zabývat se počítačem oběti přednostně, přivolá šéfka oddělení na pomoc svou neteř, doktorandku Ústavu numerické analýzy a informatiky, která by, i kdyby nebyla příbuzná, byla jednou z nejpovolanějších osob v celém Švédsku.


Žádný klon Lisbeth Salanderové se ale rozhodně nekoná. Linn je devětadvacet, je to krásná drobná blondýnka, která se ve vzdušných květovaných šatech ráda prohání ulicemi Stockholmu na longboardu. A jen tak na okraj, vedle škraloupu za protistátní činnost také nemá žádné oficiální pověření či bezpečnostní prověrku. Lisbeth se nemůže rovnat ani co do schopností ve virtuálních sférách, protože jak jinak vysvětlit, že jsou její pokusy o vniknutí do podezřelých webových stránek okamžitě odhaleny, a to včetně její pravé totožnosti?


V knize Muž, který si hrál s panenkami se střetává naivita s brutalitou. Značná část policejní práce, vyšetřování a některých mezilidských interakcí působí poněkud naivním dojmem. Potom ale autor neváhá své postavy připravit o život opravdu nepříjemným způsobem.


Magnus Jonsson představuje podezřelého, u kterého jsou všichni až na čtenáře přesvědčeni o jeho vině, za což částečně může i fakt, že se v některých scénách díváme do hlavy jak pachateli, tak tomuto podezřelému, a je poměrně jasné patrné, že se nejedná o jednu osobu. Ovšem s tímto odhalením veškeré jeho scény přestávají dávat smysl pro zbytek vyšetřování a děj pouze zpomalují.


Mezi množstvím drobných klišé, na která může pravidelný čtenář tohoto žánru narazit, vyvstává jedno opravdu fenomenální – spojení mezi pachatelem a vyšetřovateli je osobní. Šéfová oddělení musela oslovit zrovna svou neteř, která se ve své kriminální minulosti jako zázrakem potkala s osobou, která figuruje v případu. A jakou náhodou má tato osoba na Linn takovou pifku, že se děvče ocitá v soukolí mezi pachatelem a stíny své minulosti. A to celé korunuje pokus o plot-twist, který je asi tak uvěřitelný jako jednorožec kakající duhu.


V knize najdeme přesně jednu skvělou akční a celkem i uvěřitelnou scénu, ve které dívka utíká před násilníkem, bohužel se nejedná o scénu závěrečnou. Pomyslný vrchol knihy tak nastává nějakých padesát stran před koncem.


Začátek příběhu je spíš pomalejší, popisy toho, co Linn provádí ve světě kódů a šifer, nejsou zahlcující, ale ani přehnaně odborné – vcelku solidně balancují na hranici přílišného zjednodušení a zahlcení nepoučeného čtenáře. Spousta faktů ale plave na vodě, už samotné zapojení této expertky není dostatečně zdůvodněno, a pak se navíc očima druhé strany dozvídáme, jaké amatérské chyby po sobě zanechala.


Muž, který si hrál s panenkami se rozhodně svými kvalitami slavné původní trilogii Milénium, která rozpoutala celosvětovou vášeň pro severské kriminálky, nemůže ani zdaleka rovnat. Je o poznání přímočařejší a celkově méně uvěřitelná, medvědí službu vykonal také český překlad, respektive jeho redakce, která se nevyhnula potížím s poněkud šroubovanými souvětími, u kterých čtenář nechápe, kdo útočí na koho, a častým opakováním slov.


Kniha je zajímavou sondou do švédské společnosti, nevyhýbá se rasistickým a extrémistickým otázkám. Kvůli spoustě drobných detailů, které mi požitek ze čtení narušovaly, však knihu řadím do kategorie spíš podprůměrných thrillerů a dalšími dvěma díly ve čtení pokračovat nebudu.

Jonsson Magnus: Muž, který si hrál s panenkami

Série: Nenávist #1

Překlad: Hana Švolbová

Vydal: Grada pod značkou Metafora, 2020

ISBN: 978-80-7625-114-4


#Grada #Metafora #Svedsko #thriller #vysetrovani

12 zobrazení
  • White Facebook Icon

Co se tak upsat do newsletteru?

© 2019–2020 Alena Tománková, Česko. alena@kniznibanket.com Proudly created with Wix.com