Přiznejme si to. Celebrity jsou dost často celebritami právě proto, že se na ně hezky dívá a spousta lidí si věší jejich plakáty nad postele. Herecké hvězdy, hudebníci, modelky, sportovci i fiktivní postavy doprovázely mnoho z nás v průběhu dospívání, a když se řekne "studentský pokoj", jeho běžným atributem v představách značné části populace jsou právě plakáty celebrit rozvěšené po všech místech, která by mohla připomínat příliš prázdnou plochu.
Které byly moje lásky studentských let?
Ještě v době základní školy visela nad mou postelí Lara Croft. Přesto jsem vyrostla, troufám si tvrdit, ve více méně vyrovnanou, každopádně však heterosexuální ženu. Dobře, to asi nebude ten správný příklad "crush", tedy platonické zaláskovanosti. Jdeme dál.
Celebrity – muži, kteří formovali můj vývoj
Mou první láskou byl Bono Vox. A vůbec mi nevadilo, že je "jen" o 27 let starší než já (takže vlastně o rok mladší než moje matka).
Dlouho jsem si připadala divná, když se mě holky, které bezmezně milovaly Kelly Family, ptaly na mou oblíbenou skupinu, a já od dob šmoulích remixů neposlouchala nic.
A potom přišel rok 2000, na pultech se objevilo CD od U2 All That You Can't Leave Behind a máma ho koupila tátovi k Vánocům. Jemu se až tak moc nelíbilo, zato já se zamilovala. Přehrála jsem si ho na kazetu, abych mohla svůj nový objev nosit všude ve svém walkmanu. Potom jsem se učila zpívat jejich písničky, překládala si je a díky tomu se učila anglicky. Bonův hlas poznám všude, ať už zpívá s kýmkoli. I svůj první iPhone jsem si koupila (taky) proto, že U2 v roce 2014 své album Songs of Innocence nahráli zdarma všem uživatelům iTunes.
Druhým mužem mého dospívání Komisař Rex. Tedy ne ten pes, ale jeden z představitelů policistů, kteří toto superchytré zvíře doprovázeli – konkrétně Alex Brandtner, vlastním jménem Gedeon Burkhard.
Také k tomuto herci mám osobní vzpomínku. V patnácti letech jsem se kvůli vzdálenosti mé střední školy od bydliště přestěhovala na internát, kde byly obrázky na zdech přísně zakázané, aby se nepoškodily stěny. A tak jsem plakát menšího formátu, na kterém byl právě Gedeon spolu s Rexem, nalepila na kus kartonu a nití ho přivázala k boku skříně, která stála v nohách mé postele. Mohla jsem se tak na fešáka se psem koukat každé ráno hned po probuzení.
Vychovatelka samozřejmě přišla, uviděla "nepovolený" obrázek a chtěla ho strhnout. Jaké však bylo její překvapení, když se jen zahoupal na niti a vrátil na původní místo! Nechali mi ho, Gedeon se mnou zůstal celý prvák.
Později se herec objevil také v seriálu Kobra 11, kde jsem do té doby milovala Toma Kranicha, kterému propůjčoval tvář René Steinke.
A nastal problém. Dodneška jsem se nerozhodla, komu z těchto dvou německých herců bych dala přednost.
Má láska s okousanými nehty
Rok 2001 rozpoutal vášeň zvanou Pán prstenů. Můj největší celebrity crush je ze všech uvedených osobností pravděpodobně nejmenší, rozhodně však nejmladší (nepočítáme-li Laru Croft, která sice vznikla až v 90. letech, ale vlastně v té době už byla dospělá).
Ano, dlouhá léta jsem byla zakoukaná do Eljaha Wooda.
Byl mi ještě sympatičtější, když jsem se v jakémsi dívčím časopisu dočetla, že si kouše nehty. Já jsem to v té době (stále ještě) dělala taky, takže mě logicky napadalo, že i s tímto hedikepem bych si mohla najít někoho takového, jako je tento okatý fešák. Bylo však zvláštní, že i filmoví tvůrci nechali někoho, kdo má prsty jako paličky, s nehty okousanými v podstatě na hranici bolestivého minima, hrát postavu, která několikrát v průběhu filmu kazuje svoje ruce. Ano, je to tam vidět, když víte, co hledat.
Elijaha jsem platonicky milovala až do konce puberty. V roce 2004 přišel film Věčný svit neposkvrněné mysli, kde hrál docela padoucha, ale ani to mě nepřimělo si ho znelíbit.
A co vy? Kdo byl vaším celebrity crush v době dospívání? Nebo ještě někoho takového máte i v pozdějším věku? A vybrali byste si Gedeona nebo Reného?
Právě čtu:
Tento příspěvek vznikl v rámci blogerské výzvy Na blogu záleží.
Comments