Maturanti, zbystřete! A vlastně i vy ostatní, kteří máte pocit, že vám osobnost Oty Pavla v repertoáru oblíbených spisovatelů chybí. On totiž není jen autorem Smrti krásných srnců a Jak jsem potkal ryby. Ota Pavel byl také novinářem a sportovním reportérem.
Miroslav Donutil, populární český herec a bavič, má s tímto literátem společnou zálibu v rybaření a sportu, a tak vybral jeho sedm rybářských a sedm sportovních povídek, které vydavatelství Fonia sestavilo do jedné, čtyři a půl hodiny trvající audioknihy. Pokud tedy potřebujete doplnit mezery ve vzdělání, i prostým výběrem několika částí této nahrávky získáte hodnotnou ukázku díla Oty Pavla.
Prvních sedm povídek zavádí posluchače na břehy Berounky, která je spjatá s autorovými rybářskými příhodami. Některé příběhy mají spíše komické vyznění, jiné tragické, spojené se situací Židů za druhé světové války. Všechny ale mají výrazně autobiografický charakter. Najdeme zde povídky:
Koncert
Moje první ryba
Souboj o štiky
Jak jsme s tatínkem servírovali úhořům
Smrt krásných srnců
Veliký vodní tulák
Zlatí úhoři
Poslední příběh končí Donutilovou stejnojmennou folkovou písní, inspirovanou právě touto povídkou, přičemž její úryvek celou audioknihu také otevírá. Zároveň je tato dlouhá znělka jakýmsi předělem mezi první a druhou částí knihy, která pojednává o odlišném tématu: o sportu.
A hned zkraje se ve více než hodinu trvajícím povídání dozvídáme, Jak to tenkrát běžel Zátopek. Následují statě fotbalové, házenkářské, cyklistické i gymnastické. Ota Pavel v nich mnohdy v první osobě vzpomíná na úspěchy i neúspěchy československých sportovců. Tyto beletrizované reportáže svou poutavostí předčí rybářské povídky.
Svou zásluhu na tom má i Miroslav Donutil. Zatímco první polovinu knihy čte lehkým stylem, zcela adekvátním ke vzpomínkovému a mnohdy tragickému charakteru příběhů, ve druhé části naplno vynikne jeho akční a sportovní duch. Povídku o Emilu Zátopkovi jsem tak poslouchala málem se zatajeným dechem, v těch ostatních se mi otevřely obzory o osobnostech, o kterých jsem do té doby neměla ani tušení.
Ve druhé polovině knihy najdeme tyto reportáže:
Jak to tenkrát běžel Zátopek
ÚDA – Dukla ra ra ra
Brankář
Omyl
Sedm deka zlata
Salto nazad
Bedna plná šampaňského
Projev Miroslava Donutila mám ráda již od dětství, je mi sympatický a věděla jsem, co mě v tomto ohledu čeká – milé překvapení se tak týkalo především samotného obsahu audioknihy, toho z pera Oty Pavla. Jedinou výtku tak můžu mít vůči moravskému přízvuku, který se herci do projevu občas vloudí, zejména do přímých řečí některých postav z okolí Berounky, kde by ho posluchač nečekal.
Znělky mezi jednotlivými kapitolami nejsou přehnaně originální. Svým pojetím evokují druhou polovinu 90. let, kdy byla Donutilova popularita nejsilnější, nejsou však nepříjemné a čtenému textu stylově odpovídají.
Tato audiokniha pro mě tedy byla velmi příjemným překvapením a můžu ji s klidným svědomím doporučit, a to nejen výše zmíněným maturantům.
Ponořte se do Berounky s Miroslavem Donutilem zde:
