Lukáš Vavrečka se vydal do nebezpečných vod fantastiky a vybral si k tomu prostředí značně originální: svět se po apokalypse digitálního věku rozhodl vrátit zpět do doby páry, přesto se lidstvo odmítlo vzdát některých vymožeností moderního světa – třeba obřích měst. A tak vznikla na soutoku Eufratu a Tigridu Mesopotamis, městská říše, skrz kterou pojedete vlakem klidně i několik dnů.
Pro autora se nejedná o debut, jeho předchozí díla však v regále s fantasy budeme hledat marně. Psychologické a vztahové, lyricky laděné příběhy ale vydavatelství Epocha příliš nesedí, a tak se hrdina této knihy musí vrhat z akce do akce. S Noamem Baarsem se setkáváme v okamžiku, kdy utíká, aby si zachránil holý život. Ještě však netuší, že ho podobné akce čekají až do dvousté šedesáté stránky knihy.
Tento muž je totiž hodinář, což bychom ve slovníku z doby před Dnem ticha mohli přirovnat k hackerovi. Shodou okolností si právě jej vyhlédne tajná organizace, jež se snaží o změnu vlády v celé Mesopotamis, a Noam se tak nuceně stává vypravěčem příběhu, o který zpočátku nejspíš vůbec nestál.
Autorovi se povedla jedna věc: do detailu promyslet úplně nový svět, který v sobě spojuje staré i nové technologie. Vytvořil steampunk v moderní éře, kde už jen nejstarší obyvatelé vzpomínají na dobu před tím, než utichly generátory elektrické energie a s nimi i veškerá zařízení, se kterými dnes trávíme většinu dne (a díky kterým můžete tuto recenzi číst). A tak se po okruzích prohánějí parní vlaky, náměstí zdobí složité orloje a nejlepší stratégové Mesopotamis se zabývají mechanickou hrou zvanou Uroboros.
Zcela jedinečné je potom uspořádání města/světa, které připomíná ciferník hodin a ve kterém pomyslné hodinové a minutové ručičky slouží k navigaci. Centrum tvoří Babylón se svou neblaze proslulou věží. Autor vzal také v úvahu také další historické názvy, díky čemuž si lze Mesopotamis představit na reálné mapě soudobého Iráku, Kuvajtu a Íránu, ale také se například podívat do historicky významné knihovny v Ninive. Knihu doprovázejí celkem podrobné mapky, které vám ještě lépe umožní cestovat spolu s vypravěčem.
Spousta drobností dotváří obraz světa Mesopotamis, do kterého by jistě nejeden fanoušek steampunku rád zavítal. Přesto příběh, kterým nechal autor svého hrdinu projít, není ani zdaleka tak dechberoucí, jak by si v tomto světě zasloužil. Jako by Noamu Baarsovi chyběla druhá polovina, jakoby tam byla ještě jedna dějová linie, která by s tou jeho měla protnout, ale chybí. Protagonista jde z akce do akce, často bez většího rozmyslu, a přimíchává se do intrik, které nedávají čtenáři příliš prostoru pro vlastní prohlédnutí a poznání. Prostě se veze na vlně, je smýkán okolnostmi, utíká a snaží se přežít.
Za málo pochopitelnou lze považovat část, ve které autor přidá k již ustavené partě nového člena, jehož jediným úkolem je v akci zemřít, aby tak nemusel dopadnout nikdo ze známých, kteří ještě budou v příštích scénách zapotřebí. Také Noamovo tajemství najednou vyplouvá na povrch, do jeho myšlenek, a je neustále připomínáno, ačkoli za dané situace nemá pro děj velký význam. A právě tam chybí ona druhá polovina příběhu.
Lukáš Vavrečka připravuje pokračování Mesopotamis, je tedy možné, že se mezery v ději v budoucnu naplní. Vydavatelův záměr neupozorňovat na to, že se má jednat o sérii, je tak vzhledem k polovičatosti příběhu dosti nejasný. Což je škoda, protože svět Mespotamis je opravdu nádherný a styl, kterým Lukáš píše, čtivý. Do nové knihy se proto pustím s nadšením, ať už proto, abych zjistila, co zde chybělo, nebo také abych se mohla do steampunkem říznutého prostředí vrátit.