Zázračný debut z afrického prostředí, říkali. Mělo to být vtipné, měla to být nejzábavnější vražedná party, psali v Marie Claire. Mělo to být tak dobré, že se toto dílo dostalo do ročního výběru Goodreads nejen v kategorii debutů, ale také mystery & thrillerů. V českém prostředí se kniha Má sestra je sériový vrah, které se ujalo vydavatelství Host, dostala do letošní podzimní Knihománie a téměř zároveň s papírovou knihou vyšla také audiokniha. To vše značí vskutku mimořádné dílo. Je tomu tak skutečně?
Korede je zdravotní sestra. Jednou ji od večeře vyruší telefonát její mladší sestry Ayooly, která potřebuje její pomoc. Nikoli však zdravotní, nýbrž skutečně sesterskou. Ayoola totiž zabila svého kluka a jenom Korede ví, jak se zbavit těla a všech důkazů. Ví, které bělidlo a který čistič použít na jaký povrch. Ví, jak dostat dospělého muže do kufru auta a jak ho nechat plavat. Obrazně i doslovně.
Zní to jako skvělý námět na černou komedii. Dozvídáme se o kráse a lehkomyslnosti Ayooly a také sesterském vztahu a pocitech Korede, která není ani hezká, ani oblíbená. Zato je zamilovaná do jednoho lékaře v nemocnici, a tak je pochopitelné, že nechce, aby její krásná a všemi obdivovaná sestra za ní chodila do práce. Ayoola má ale na tuto záležitost vlastní názor, a tak se stane přesně to, co můžete velmi snadno odhadnout.
Následná akce má však ke vtipu daleko asi jako sněženky k listopadu. Neprůbojná Korede nedokáže ani sestře ani svému vyvolenému říct, že o něj stojí, a tak je odstavena na druhou kolej a musí jen sledovat, jak se mladý lékař zaplétá do Ayooliny vražedné hry. Veškeré kroky a varování, která v tomto ohledu podnikne, jsou pak zákonitě přijata jako cosi záškodnického a vůči mladší sestře podrazáckého.
Tento způsob vyprávění příběhu hodnotím jako maximálně nesympatický. V tomto případě je ještě navíc zesílený Koredinými vzpomínkami na dětství a dospívání, tyranského otce a vůbec pro našince málo pochopitelnými nigerijskými zvyklostmi (pokud jste četli nebo slyšeli Sedm let v Africe, budou o něco jasnější). Jsou to však právě tyto vzpomínky, které později pomohou čtenáři pochopit, co se stalo a co vedlo k úplně první Ayoolině vraždě.
Vypravěčka Korede není někým, do koho bychom se dokázali vžít nebo s kým alespoň soucítit, Ayoola balancuje na hraně rozmazlené frackovitosti a ani žádná jiná z ostatních postav nebudí zvláštní sympatie. Knihy nemusí být jenom příjemné, nicméně nesympatické postavy, kterým se dějí věci, jež nemohou ovlivnit, pro mě rozhodně nevystihují definici dobré knihy, kterou bych si ráda přečetla či poslechla.
Audiokniha má jednu nadmíru sympatickou složku: hudbu. A to je všechno.
Interpretkou příběhu je Zuzana Kajnarová, kterou jsem měla možnost zažít v Příběhu služebnice. Toto málem ikonické dílo mě však nebavilo podobně jako Má sestra je sériový vrah. Nechci mezi těmito dvěma zkušenostmi hned hledat souvislost, nicméně v projevu Kajnarové nevidím žádný velký posun. Výkon, který předvedla v této novince, má nápadně podobnou atmosféru odevzdanosti, utrápenosti a smířenosti s vlastním osudem, takže nebylo třeba hledat jiné výrazové prostředky. A to je možná ten problém. Interpretka totiž Korede vtiskla vlastní vyznění, které by možná bylo jiné, pokud by se díla ujal jiný tvůrčí tým. A možná taky ne.
Trochu Cimrmanovsky tak musím zkonstatovat: Poslech mě bavil, to nemohu říci. Z největší části za to mohla už samotná předloha, která prostě nenaplnila má očekávání černé komedie s kriminální zápletkou. Dílko je to opravdu svižné díky krátkým kapitolám, jenom se zkrátka s tématem vypořádává způsobem, který je mně osobně maximálně nepříjemný – totiž že se z hlavní postavy stává otloukánek, do kterého si všichni kopnou, ale ona s tím nic nemůže dělat (kvůli tomu samému jsem v deseti letech odhodila knihu Enid Blytonové napříč přes celou místnost).
Pokud však podobné praktiky nepociťujete jako útok na své ego, poslechněte si ukázku a třeba vás Má sestra je sériový vrah zaujme. Po technické stránce je audiokniha zpracovaná na jedničku, a tak se budu těšit na nějakou další novinku od OneHotBook, která mi zvedne náladu.
P.S.: tomu koláči se častěji říká obrácený. Koláč naruby je výraz jak z mimibazaru. Nebo možná právě odtamtud.
Audioknihu k recenzi poskytlo vydavatelství OneHotBook.