Catalina byla vychována k tomu, aby vládla. Už od útlého dětství byla nejmladší dcera španělské královny Isabely I. Kastilské připravována na roli manželky anglického krále. V 16 letech se konečně vydává přes moře, aby se stala manželkou Artura Tudora a poznala svou novou zemi. Píše se rok 1501 a tuto mladou a cílevědomou princeznu čeká ještě dlouhá cesta.
Příběh španělské infantky, kterým se inspirovala britská autorka historických romancí Philippa Gregory, dokládá mnoho pramenů. Byla to však právě kniha Královský slib (orig. The Constant Princess, 2005), podle kterého vznikl v roce 2019 seriál HBO Španělská princezna. Autorka si však mezi doloženými fakty našla vlastní cestu, aby probudila romantiku a napětí, a stejně tak seriál ukazuje nové cestičky, kudy mohla vést historie. Ale nemusela.
Catalina, pozdější Kateřina Aragornská, se ve svých 16 letech provdala za stejně starého prince Artura, syna anglického krále Jindřicha VII. Tudora. Přes počáteční neshody se později sblížili a prožili spolu celé tři měsíce manželské radosti, zamilování a plánování královské budoucnosti. Potom ale Artur onemocněl a zemřel. Tolik k historickým faktům.
Zde se totiž kniha a seriál rozcházejí. Zatímco audiovizuální produkce ponechává ohledně intimního života Kateřiny a Artura jisté tajemství, Philippa Gregory otevřeně přiznává, že manželské povinnosti bylo učiněno zadost, a to zcela dobrovolně, opakovaně a s radostí. Na smrtelné posteli Artur své mladé a krásné ženě poradil, aby tvrdila, že byl impotentní, manželství nebylo konzumováno a ona si tak mohla vzít jeho mladšího bratra Jindřicha. Kateřina totiž celou dobu věděla, že ona je vyvolená pro roli anglické královny.
Arturův bratr Jindřich je patrně jednou z nejznámějších postav britské historie. Ano, je to ten, který založil vlastní církev jen proto, aby se mohl rozvádět a své manželky popravovat. Je to právě ten Jindřich VIII., kterého známe díky jinému seriálu, Tudorovcům s Jonathanem Rhysem Meyersem v hlavní roli. Je to právě ten Jindřich, který Kateřinu Aragornskou vyměnil za Annu Boleynovou, tu za Jane Seymourovou, tu za Annu Klevskou a tím výčet jeho manželek ani zdaleka nekončí.
Philippa Gregory poměrně jasně podává svědectví o jeho nátuře, výchově a vztahu k okolí. Věrně podává informaci o věkovém rozdílu – v době příjezdu Cataliny do Anglie mu bylo asi deset let. Seriál ovšem potřebuje budovat napětí, a tak zde mladý Jindřich vypadá téměř jako Catalinin vrstevník, který jí místo bratra posílá romantické dopisy a vrhá na ni zamilované pohledy, kdykoli se potkají. Nápad na hraní role neposkvrněné panny pak vypadá jako důsledek zamilovanosti k tomuto mladíkovi.
Skutečnost ale byla pravděpodobně o dost jednodušší. Catalina toužila po moci, které se jí mohlo dostat pouze manželstvím s anglickým králem. Podle Philippy Gregory viděla v mladém Jindřichovi nezkušeného panovníka, který se snadno nechá ovlivnit, a tak se rozhodla toho využívat. Podle seriálu se však tento intrikán hrál hru na nekonzumované předchozí manželství s ní, aby si ji mohl vzít.
Rozdílů mezi knižním a audiovizuálním zpracováním najdeme samozřejmě více – například maurskou dvorní dámu, která se v knize nevyskytuje, vztah se sestrou Artura a Jindřicha Markétou, který Philippa Gregory nerozvíjí, nebo Margaret Poleovou, kterou skvěle ztvárňuje Laura Carmichael známá mimo jiné z Panství Downton. Ale zatímco seriál končí v okamžiku, kdy se Kateřina a Jindřich mohou vzít, kniha pokračuje dále – a je to bohužel na škodu.
Okamžikem svatby totiž veškeré napětí končí. Dále se autorka věnuje jednak pocitům ohledně ztráty dítěte a jednak válečnému umění mladé královny, které prosazuje na úkor manžela. Hlavním cílem je zjevně ukázat, jak moc byl Jindřich VIII. neschopný, lehkomyslný a prostopášný. Závěr knihy, který měl nakročeno k velkému finále, tak vyznívá spíš do ztracena. U seriálu se můžeme těšit na další řadu, kniha je však napsána, a tak jediné, co můžeme udělat, je sáhnout po jiném autorčině díle.
Po literární stránce mám k práci autorky drobné výtky, ta hlavní se týká přechodu mezi ich a er formou vyprávění. Odstavce z pohledu Kateřiny jsou zajímavou sondou do jejího nitra, avšak autorka několikrát změní úhel pohledu uprostřed odstavce, čímž tato část prakticky přestane dávat smysl. Obecně je Philippa Gregory terčem kritiky za to, že si upravuje historii tak, aby vyhovovala jejím fabulacím. Jedná se však pravděpodobně o stejný druh kritiky, který provází také díla našeho Vlastimila Vondrušky. Je třeba stále mít na paměti, že spisovatelé nejsou nutně historici a že se také v tomto případě jedná o fikci postavenou na doložených faktech. Je to však zajímavý a vcelku zábavný způsob, jak si rozšířit povědomí o britské historii.
Královský slib
Philippa Gregory
Vydal: Alpress, 2007
ISBN: 978-80-7362-503-0
Překlad: Michaela Trubačíková