Adam Havel je zpět. Tentokrát však promlouvá nikoli ze stránek knih, nýbrž hlasem Jana Plouhara z audioknihy, kterou začátkem června vydalo Tympanum. Autor knižní předlohy, Pavel Renčín, se tak dočkal dalšího média, díky kterému se můžeme do jeho příběhů ponořit. Vzhledem k jeho civilnímu povolání – je PR manažerem několika českých rádií – se právě tento způsob vyloženě nabízel.
Poslouchat stejný děj v audioknižní podobě je do značné míry niternější zážitek než jej pouze číst. I když Adamův příběh není psaný ich-formou, je to právě vhodně zvolený vypravěč, jehož hlas způsobí, že má posluchač pocit, jako by si útrapami Klubu procházel společně s hlavním hrdinou.
Možná za to v mém případě mohla známost prostředí, možná právě Plouharem vnucené podání, první čtení Klubu vrahů jsem si užila daleko více. Při tom druhém, poslechovém, jsem však měla možnost zkoumat, jak celý děj zapadá do sebe a jestli autor neudělal chybu. A právě proto je Klub vrahů tolik zajímavou knihou – dá se číst nebo poslouchat hned několikrát a pokaždé si na ní lze najít něco trochu odlišného, něco nového, něco, co stojí za prozkoumání.
Příběhové stránce Klubu vrahů jsem se věnovala v prosincové recenzi. Teď máme možnost podívat se blíže na jeho nové audiální zpracování.
Jan Plouhar již dříve pro Tympanum načetl Zmrtvýchvstání, tedy knihu, podle které byl natočen film Revenant s Leonardem DiCapriem. Jeho hlas se přitom na role mladších mužů skvěle hodí, a tak je škoda, že není častěji obsazován. Ráda bych však slyšela, co by dokázal pod pevnější režisérskou rukou. Jeho projev totiž trpí onou nepravidelnou kolísavostí, kvůli které některé věty působí, jako by je četl vůbec poprvé. Důrazy a nádechy jsou v nesprávných místech a často větu nesmyslně rozdělují na více celků, které by však měly patřit dohromady. Také bych vzhledem k akčnímu nádechu díla celý projev mírně zrychlila. V tomto případě však připouštím, že se jedná spíš o osobní preferenci než objektivní nedostatek.
Zásadním kamenem úrazu je pak výslovnost některých slov, zejména osobních jmen, z nichž nejvýrazněji vyčnívá Gerald Durrel, ze kterého v prvním výskytu udělal Djurela (ve druhém se již patřičně objevil jako Darel), a pro fanoušky fantasy též uširvoucí Džeralt (ve významu slavného Zaklínače Geralta).
Nepohlídaná výslovnost je přitom celkem častým nešvarem audioknih, pro jehož zlepšení by stačilo udělat velmi málo. Dotáčky zjevně i na této audioknize proběhly, v některých místech je možné slyšet drobnou změnu akustiky. Přetočena tak mohla být i tato místa.
Co však Tympanum beze sporu umí, jsou znělky mezi kapitolami a drobné hrátky se zvukem, jako jsou různá echa a zkreslení, aby hlas zněl jako z telefonu (což se v prostředí call centra vyloženě nabízí). Tady už jen dodávám drobné povzdechnutí, jaká je škoda, že jich v průběhu audioknihy nenajdeme více.
Klub vrahů v audioknižní podobě není vůbec špatným dílem, jak by se možná z předchozích řádků mohlo zdát. Není ale ani skvělou audioknihou, a to zejména kvůli několika relativním drobnostem. Je však stále dost dobrou audioknihou na to, abych jej doporučila vaší pozornosti. Známost prostředí spojená s možností přeci jen něco prozkoumávat a při tom se nechat vláčet temnými zákoutími Prahy i rozjitřené mysli, má své kouzlo v každé podobě – knižní i audioknižní.
Audioknihu k recenzi domluvil sám autor knihy, Pavel Renčín.