Jak na sítě

Aktualizace: čvn 17


Eliška Vyhnánková a Míša Losekoot jsou velmi činorodé dámy. Obě praktikují magii se sociálními sítěmi, zachraňují firmy i města před komunikačním krachem a navíc učí lidi, jak si se sítěmi pomoct sami. Vedle masterclass Social Media Akademie začaly kolegyně z branže a snad i kamarádky pořádat také dvoudenní školení Jak na sítě – a právě z něj vychází stejnojmenná kniha, která vyšla v říjnu roku 2019 u vydavatelství Jan Melvil.


Já jsem se jejich kurzu zúčastnila v létě 2017, a tak pro mě oznámení, že obě lektorky společně chystají knihu, bylo jasnou výzvou k tomu, abych je podpořila v předprodeji. Svůj výtisk jsem dostala mezi prvními, navíc s děkovnou kartičkou.


Proč však knihu recenzuji až teď?


Nejsem začátečník. Facebook, Twitter i Instagram používám na denní bázi, LikedIn několikrát do měsíce a profil poctivě aktualizuji. Přesto jako by mi něco unikalo, a tak jsem si čtení Jak na sítě dávkovala. V uplynulých týdnech to byly různé tipy na nové druhy facebookových sdělení* a testování jejich odezvy. Knihu jsem proto nečetla úplně souvisle, ale přesto ji teď označuji za dočtenou. Což ovšem neznamená, že se k ní nebudu vracet.

Kniha je rozdělena do čtyř tematických celků: Zaujmi, Naslouchej, Vyprávěj Vyhodnocuj. Od představení jednotlivých možností sebeprezentace na různých platformách se záhy dostáváme k možná ne tak příjemným úkolům, mezi které autorky zahrnují nutnost ujasnit si, kdo jsem, co dělám, čeho chci dosáhnout a naplánovat strategii. Nejobsáhlejší je část Vyprávěj, která na téměř sto stranách ukazuje způsoby, kterými svůj obsah komunikovat. Nedává návod, spíš inspiraci pro vlastní tvorbu.


Závěrečná část Vyhodnocuj bude pro mnoho uživatelů, kteří se sociálními sítěmi pracují spíš jako "běžný konzument" a najednou z nějakého důvodu musí přejít do role tvůrce či správce, velmi užitečnou. Seznamuje totiž s metrikami, nástroji pro měření a hlavně ukazuje, které údaje má cenu sledovat a které ne.


Moje postřehy z knihy:

  • Počet fanoušků není důležitý, pokud umíte vytvořit obsah, který uživatelé sami a dobrovolně sdílejí, tím pádem bude mít větší zásah.

  • Nemůžu vytvářet takový obsah, jaký se líbí mně, ale takový, který ocení fanoušci.

  • Bez plánu to nejde.

  • Správa sociálních sítí je časově náročnou činností a přidávat ji někomu jako další pracovní náplň ke stávající činnosti nebývá úplně nejlepší nápad. Zejména pokud sám nechce.

  • Sociální sítě lze dělat na profi úrovni i s malým týmem a nízkým rozpočtem na reklamu.

  • Je nutné být konzistentní – jak v čase, tak i způsobu vyjadřování. Pokud jednu síť spravuje více lidí, je potřeba se dohodnout na tónu komunikace.

  • Lepší jeden dobrý příspěvek za týden než pět výplňových.

K pochopení těchto principů napomáhají vedle jednoznačných pokynů zejména ukázky z praxe. Například celá případová studie Michelle Losekoot, která v lednu 2017 dostala na starost oficiální kanál Prahy pro zahraniční publikum, přitom ale kvůli škrtům v rozpočtu byla na všech více než 220 tisíc fanoušků sama. Později se počet členů týmu ustálil na pěti lidech, mezi kterými nechyběla fotografka a také Eliška Vyhnánková, která se starala o reklamu.


Další tipy z praxe zajišťují nejen ukázky fungujících příspěvků, ale také citáty z rozhovorů s různými specialisty z oboru, kterých Míša s Eliškou podstoupily před vznikem knihy opravdu velké množství. A nesmíme zapomenout ani na infografiky.


Pro mě byla kniha opakováním a díky postupnému čtení jsem si udržovala motivaci. Doporučit ji můžu především začátečníkům – všem, kteří se správou sociálních sítí na profesionální úrovni spíš začínají, nebo podobně jako já potřebují postrčit. Pokud už úspěšné kampaně stavíte, víte, co vaše publikum ocení a jakou metrikou to změříte, kniha Jak na sítě už pro vás bude spíš opakováním dávno známého.


Uvítala bych trochu více rozvinutou kapitolu o krizové komunikaci. Věřím, že pár špatných příkladů z praxe by mnohým správcům pomohlo pochopit, jak snadno lze získaného fanouška zase ztratit.


Oceňuji ale také přístup "všechno se sem nevešlo, a tak, pokud chcete vědět víc, zamiřte na web". Na speciální stránce tak lze nalézt pracovní listy, vzorové plány a další texty, které rozšíří už tak vydatnou knihu.


Holky, děkuju. Jak jsem psala výš, k vaší knize se určitě ještě vrátím.

* Pokud jste si jich nevšimli na profilu Knižní banket, je to tím, že jsem začala na jiném, který spravuji, a to CONiáš.


Text tentokrát mimořádně řadím do série blogerské výzvy #Nabloguzalezi, jelikož mi zrovna náhodou vyšlo vstříc téma – Sociální média.



Právě čtu:





#jaknasite #JanMelvil #Ilovemyjob #Praha #cestiautori

26 zobrazení
  • White Facebook Icon

Co se tak upsat do newsletteru?

© 2019–2020 Alena Tománková, Česko. alena@kniznibanket.com Proudly created with Wix.com