Vzpomínáte ještě na Vasilisu Petrovnu, hlavní hrdinku knihy Medvěd a Slavík? Po dramatickém závěru prvního dílu trilogie Katherine Arden jistě nejeden fanoušek ruské zimy a této nebojácné hlavní hrdinky netrpělivě vyhlížel vstříc druhému dílu. Tím je právě Dívka ve věži.
Ruský venkov trpí nájezdy barbarských bojovníků, kteří pálí chalupy a unášejí mladé dívky. Moskevský velkokníže se proto vydá celou záležitost vyřešit – samozřejmě dopadením oněch barbarů. Když se však uprostřed ruské pustiny dostane do málem bezvýchodné situace, objeví se mladík, který mu předá trojici děvčat, jež právě osvobodil z nepřátelského tábora. Chlapec na překrásném silném koni se představí jako Vasja – Vasilij nebo Vasilisa, komu na tom záleží?
Středověké ruské společnosti ano. Kdyby se provalilo, že se dívka rozhodla vydávat za chlapce, znamenalo by to skandál nejen pro ni, ale též celou rodinu. Postavení ruské ženy je totiž jasné: buďto se provdá, bude se starat o domácnost a svému manželovi porodí kupu dětí, nebo půjde do kláštera. Jiná možnost není. Pokud jste však četli knihu Medvěd a Slavík pozorně, je vám jasné, že ani jedna z možností pro Vasilisu není přijatelná.
Domnělý chlapec Vasja se tak díky svému hrdinskému činu stává miláčkem moskevského dvora. Tajemný host velkoknížete mu však projevuje až podezřele velkou náklonnost a naopak Vasjin vztah s Mrazíkem s blížícím se jarem prochází značnou proměnou. Žádný milostný trojúhelník se v tomto případě nerýsuje, napětí mezi postavami autorka vykresluje věrně a uvěřitelně. Jakási křehkost jinak divoké a sebevědomé Vasje dodává alespoň trochu ženskosti, které se jí jinak v její chlapecké roli příliš nedostává.
Nutno podotknout, že tento díl oproti tomu předchozímu lze označit za méně pohádkový a filozofický, zato však více akční. Téměř neustále se s Vasjou nebo jejími blízkými něco děje. Přesto se čtenáři dostane i tématu k přemýšlení, a tím je právě role ženy. Proč se nemohou ani malá děvčátka volně pohybovat venku a vdané ženy se zahalují šátky a zdržují se pouze ve vyhrazených částech usedlosti? Opět se tak potvrzuje, že Vasja předbíhá svou dobu o pěkných pár set let a snad by raději zemřela, než by se na celý zbytek života stala pouze dívkou ve věži.
Druhý díl tak v mnohém předčí už tak zajímavý první. Nepotřebuje tolik popisů ruských reálií, jelikož měl čtenář dost příležitostí je načerpat v Medvědovi a Slavíkovi. Domovoje i bannika již známe, pouze Mrazík tu dosává novou fasetu, a to právě díky vztahu k Vasje. Dívka ve věži se tak může věnovat akci, bojů tu rozhodně najdeme požehnaně, ale také závod na kouzelných koních a spoustu dalších kousků, které nezvládne nikdo jiný než tato pozoruhodná mladá žena.
Obě knihy, Medvěda a Slavíka i Dívku ve věži, spojuje design obálek včetně matné povrchové úpravy. Za českou verzí obou dílů také stojí stejná překladatelka, Kateřina Cardová. Překlad není kostrbatý a výsledný text neobsahuje nápadné množství chyb. Barevně ladící záložka už je potom jen takovým detailem, který druhému dílu trilogie pomáhá stát se o trochu lepší knihou. Nemůžu se dočkat závěru.
Kniha Dívka ve věži vychází v edici King Cool, kterou vydává Dobrovský. Nejsnáze ji seženete v Knihách Dobrovský.
