Šaty. Jak prosté. Jak překvapivé.
Na tomto místě bych se ráda pozastavila nad dvěma podobami Alenky. První z nich potkáte v šatech. O trochu elegantnější, než je v dané situaci nutné, přesto si klidně k lodičkám vezme batoh – malý a snad by byl tenký, kdyby nebyl nacpán knihami k prasknutí. Druhá Alenka nosí geekovská trička s kawaii obrázky a rádobyvtipnými texty.
Šatů unese můj šatník opravdu velké množství. Asi polovina z nich je od jedné značky, jednoho střihu, liší se jen barvou a materiálem. Měla jsem štěstí, když jsem před několika lety objevila skater dress od anglické firmy Closet, jejichž střih mi perfektně sedl, a to vše se sešlo s nenadálým finančním bonusem, který mi umožnil vytvořit si těchto šatů zásobu. O pár let později totiž stejná značka vyrábí to, čemu říkám "taková lepší noční košile". Už více než čtyři roky tak točím svou sbírku od růžových přes modré až ke květovaným šatům víceméně stejného vzhledu.
Druhým významným zástupcem v mé šatové sbírce jsou retro šaty, kterým se říká padesátkové nebo šedesátkové, ačkoli v té době se takové vůbec nenosily – nebo též rockabilly. Mám dokonce i solidní sbírku spodniček v různých barvách. Měla jsem období, kdy jsem tyto šaty nosila jako běžný oděv. Nejvíce se za mnou otáčely malé děti, nejednou jsem zaslechla dětsky šeptané: "Hele, princezna."
Období tohoto druhu výstřednosti ale pominulo, a tak už tuto část sbírky příliš často neukazuji světu. Naposledy jsem si podobné šaty vzala na autorské čtení, které jsem pomáhala organizovat a kde jsem měla veřejně mluvit. Jasně, byla mezi tím karanténa a tři měsíce jsme skoro nevystrčili nos z domu, ale i tak, bylo to v prosinci, takže před více než půl rokem.
Zbytek mé šatové sbírky potom tvoří jednotlivé kousky různých stylů a značek, mezi kterými bych ráda zmínila například dvoje šaty od španělské firmy Desigual, několik slavnostnějších modelů včetně malých černých, které jsou vlastně tmavě modré, nebo prosté černé šaty, ke kterým nosím výrazné barevné punčochy.
Konkrétně se značkou Desigual mám jistý osobní nesoulad, který způsobují občasné výstřelky v podobě kombinací materiálů nebo vzorů, které k sobě neladí. Musím si proto každý model důkladně prohlédnout a teprve vyzkoušení mě často přesvědčí o tom, jestli daný produkt chci nebo ne. Jenom to, že je na něm vytištěna ikonická mandala, mě nepřesvědčí. Prostě to potřebuju vidět naživo.
TeeTurtle vládne světu
Mým druhým velkým kamarádem a pomocníkem v šatníku je doslova sbírka triček s geekovskými motivy a chytlavými nápisy, které pochopí jen ten, kdo je "součástí klanu". Tak například právě teď, když píšu tento text, mám na sobě triko s nápisem "I only exercise when I'm hatching eggs" od značky TeeTurtle, které odkazuje na hru Pokémon Go.
Trička mám v šatníku srovnaná podle barev, převažuje právě černá barva, na druhém místě jsou tmavě modrá s bílými v závěsu. Nevyhýbám se však ani zelené, růžové nebo fialové.
Nejsou úplně levná. Objednávám si je vždy z USA, pokud je můj vyhlédnutý vzor zrovna v akci za 12 dolarů. Poštovné je pak něco přes 4 dolary, takže dohromady za asi pětistovku mi přijde do ČR jedno tričko. Nedoporučuji však objednávat dvě a víc s tím, že přece "ušetříme za poštovné". Jakmile se totiž celková cena dostane přes 20 dolarů, zboží zadrží na celnici a musíte doplatit clo. Vyzkoušeno za vás, je opravdu levnější při koupi dvou triček zaplatit dvě poštovné, než se dohadovat s celníky a platit další peníze navíc.
A co k tomu?
Jasně, nosím sukně a džíny a spoustu dalších věcí. Dalo by se říct, že mě obléká Zoot, Lidl a Tchibo.
Zkoušela jsem Marks & Spencer, ale nevyhovují mi střihy (např. u šatů a sak jsou zášivky na poprsí asi tak o deset čísel níž, než bych je potřebovala). Levnější obchoďákové značky typu H&M a C&A se snažím nepodporovat z principu, ale lhala bych, kdybych řekla, že odtamtud nic nemám. Tamní věci jsou levné, ale taky toho málo vydrží. Ještě možná Orsay, ale zdá se, že můj šatník je z větší části saturován na několik let dopředu, takže nakupovat oblečení až na drobnosti typu spodního prádla a punčocháčů prostě nepotřebuju. Výhoda toho, když člověk už neroste. Teď ještě neměnit figuru do šířky a můžu spotřebovávat svou sbírku klidně dalších deset let.
A co vy? Jaký je typický projev vašeho šatníku?
Novinka v mé sbírce:
Tento příspěvek vznikl v rámci blogerské výzvy Na blogu záleží.
Komentarze