© 2019 by Aya.

Proudly created in 2015

with Wix.com

Czech Republic

    ​Česko

    jiná:

    gabriela koukalová

    Martin Moravec & Gabriela Koukalová

    Vydal: Ing. Petr Koukal, 2018. ISBN: 978-80-270-3595-3.

    Stala se miláčkem národa a také díky ní biatlon zažíval příval fanoušků i nových zájemců. Potom ale neodjela na olympiádu v Koreji. Jaká byla cesta, která k tomuto rozhodnutí vedla? Nejen o tom píše Gábi Koukalová ve své osobní zpovědi, která vznikla díky rozhovorům s Martinem Moravcem, který zpovídal už dříve i jejího manžela, Petra Koukala.

    Kniha Gábi je psaná stylem, jako by ve skutečnosti seděla proti čtenáři v kavárně a vyprávěla o svém životě: o rodičích, dětství a dospívání, střední škole, prvních sportovních úspěších a pádech, závodech a atmosféře na nich. Kvůli tomu trpí dvěma neduhy: jazykově není příliš bohatá – jazyk opravdu připomíná spíše než knihu přepis kavárenského rozhovoru – a časová souslednost není vždy úplně jasná.

    Pravý a nefalšovaný fanoušek jistě bude vědět, kdy Gábi jela který závod. Zběžný pozorovatel ale začne mít během čtení pocit, že neví, kde se právě nachází. Kapitoly se totiž zejména ve střední části knihy spíše zaměřují na jednotlivá témata než časová období. Vyprávění tak není striktně chronologické a občas, stejně jako při běžném rozhovoru, odbíhá do dalekých končin, aby se zase spojilo a pokračovalo v původním výkladu.

    Vedle sebe tak stojí jednotlivé závody, zdravotní komplikace vlastní i ostatních členů rodiny, vztah s mužem, který se později stal jejím manželem, nálada v týmu, úspěchy a pády. Gábi se vyjadřuje i ke svým extempore se zapomenutými hůlkami, zadřenou třískou či vyjádření o ruském dopingu. Její zpověď je natolik osobní, že se přiznává k poruchám příjmu potravy a výletu do nemocnice kvůli spolknuté lžičce. Ačkoli ona sama je nazývá anorexií, jedná se spíše o bulimii. Výsledek je však stejný – mladá žena, která v jednom docela dlouhém období vlastního života prožívala peklo a ráj zároveň.

    Hodně diskutovaný je také její vztah k biatlonovým kolegům, zejména tedy kolegyním a bývalému trenérovi. Pravdou je, že některé veřejně známé osoby se v této knize jistě dozvědí velmi zajímavé detaily o vlastní osobě, je však třeba celé dílo zasadit do kontextu. Končí totiž okamžikem rozhodnutí vzdát se životního snu – olympiády v Koreji. Posledních pár stránek tvoří (prý) autentické deníkové záznamy ze zimy, která olympiádě předcházela, a jsou tak jedinými skutečně chronologickými částmi knihy.

    Gábi v té době opravdu bilancovala, mohla být naštvaná, mohla být zklamaná, mohla být vyděšená. Pokud v takovém rozpoložení vzniká jakékoli dílo, nejen kniha, je jasné, že se negativní emoce někde projeví. Třeba by za jiných okolností byla k výše zmíněným osobám vstřícnější. Nejspíš ale ne.

    Nevíme, kde je pravda, a v této knize se dozvíme verzi Gábi Koukalové. Ráda bych s touto dámou někdy zašla na kávu doopravdy, ne jen prostřednictvím její knihy, abych si udělala kompletní obrázek. Ne, netuším, na co bych se zeptala jako první. Mám ale takový pocit, že bychom si alespoň v něčem mohly rozumět.